V New Yorku právě probíhá autosalon a to mě naplňuje mnoha pocity. Zaprvé se mi stýská a do Velkého Jablka bych se vydal znovu a to co nejdřív, protože to město ve mě zanechalo hlubokou stopu, skoro až brázdu. Za druhé jsem pobaven, protože americké servery hýří záplavou novinek a faceliftů, které evropanům připadají legrační, protože je prakticky nemají šanci nikde potkat. A za třetí svítím uspokojením, protože se (alespoň místy) začínají zase objevovat pořádná auta.
Je ale pravda, že ne všude. BMW představilo koncept i8 Spyder, otevřenou a mírně pozměněnou (například je o něco kratší) verzi konceptu, který jsem na vlastní oči viděl loni ve Frankfurtu a který si zahrál třeba i v posledním filmu Mission Impossible. Ne, že by to nebylo pěkné auto, vypadá opravdu skvěle a v očích petrolheada rozehrává ty správné tóny... přesně do okamžiku, než se rozjede.
No prostě uznejte, že k takovým tvarům by se hodil jekot vybroušeného (minimálně) osmiválce a BMW takový motor má (ano, myslím ten z M3). Jenže i8 je politicky korektní a environmentálně uvědomělé, takže jezdí na elektromotor a přeplňovaný tříválec. Takže je korektní, uvědomělé a naprosto nudné. I když třeba pojede rychle (stovku by mělo umět pod pět sekund), nedokážu si představit, že bych o něčem, co zní jako kombinace nádražní ještěrky a Fabie HTP prohlásil, že je to vzrušující. Zvuk je zkrátka pro autařský zážitek naprosto podstatný.A proto mám radost, že vyjel Mercedes Benz SL65 AMG s šestilitrovým dvanáctiválcem, plněným dvěma turby a jsem ještě radši, že byl odhalen i nový SRT Viper, spoléhající na monstrózní atmosférický desetiválec o objemu 8,4 litru. Tahle dvě auta chci slyšet opravdu zblízka.
Zkuste si zmíněné tři automobily v duchu postavit vedle sebe. Máte? A teď si zkuste představit člověka, který projde kolem Viperu a SL a zvolí si tříválcové elektroBMW. Ne, netvrdím, že takový člověk neexistuje, protože kdyby to tak bylo, neměli bychom tu žádné ekonátlakové aktivistické skupiny a ani spoustu nesmyslných a kontraproduktivních ekozákonů (které jsou ve výsledku spíš anti-eko). Mám ale pocit, že takových lidí nebude zas tak moc, jak se to dnes podle jejich křiku zdá. A že jejich peněženky nebudou stačit na to, aby auta typu i8 rozpoutaly revoluci mezi supersporty.
Elektrohybridní sporťák si najde cestu do sbírek několika nadšenců a před vily hollywoodských hvězd, které se potřebují zviditelnit tím, jak změnšují svou karbonovou šlápotu, ale lidé, kteří chtějí a kupují skutečné sporťáky, se pravděpodobně podívají jinde. Pokud ovšem BMW nepostaví i8 i s tím osmiválcem... no co, aspoň snad můžu snít, ne?
Honza Koubek
