Víte, ono je velmi snadné nadávat na BMW, že zabilo poslední atmosférický šestiválec, že si dnes koupíte jen jednu přeplňovanou verzi, že se automobilka podvolila sílícímu tlaku na snižování spotřeby, emisí a tak dále, že kašle na svoji tradici, že nevyslýchá prosby petrolheadů, že bla bla bla... Také vás už to tak nebaví?
Přičítal jsem to především tomu, že je lidé už prostě nechtějí. Že chtějí hlavně naftu, aby to málo žralo, čtyřkolku, aby v zimě vyjeli kopec u lyžařského střediska, a nejlépe na operativní leasing, protože mega za nové auto jen tak někdo nevysolí. A ve výsledku, jestli to všechno bude zabalené v krabičce jménem BMW, Audi, nebo Mercedes, na tom až tak nesejde.
Prostě jenom hezké auto. Naprosto tomu rozumím. Nějaký charakterní motor, jadrný zvuk, manuální převodovka nebo samosvorný diferenciál dneska zajímají už jenom pošuky. A protože výroba automobilů je prostě jenom byznys... konec už znáte...
Jenže pak přišel facelift nové Trojky, a najednou se s šestiválci roztrhl pytel. Možná je to jenom tím, že si ostatních verzí tolik nevšímám a do očí mne bouchne jenom 340i, ale vážně mám pocit, že jich vídám mraky. Jenom dneska, a to je teprve čas obědu, jsem viděl dvě! Přitom jsem se obával, že jediné BMW 340i, co se u nás prodá, bude to novinářské...
BMW 340i Sedan (2016) vs. BMW 328i Sedan (1994)
Přesná prodejní čísla neznám, a vlastně mě ani tolik nezajímají, mně ke štěstí stačí, že vidím jenom samé benzínové šestiválce. Občas dokonce i s manuálem nebo M Performance paketem! Lidé prostě obyčejné šestiválcové BMW pořád ještě chtějí, a evidentně jich není málo. Je jich víc, než jen těch pár pošuků. A to je skvělá zpráva!
Mimochodem, všimli jste si, kolik jezdí osmiválcových Mustangů? Ano, lidé tak trochu zbytečná auta prostě chtějí. Tak jim je hlavně neberte!
