Kia Soul 1.6 GDI (2014)
RADOSTI
Celkový koncept auta, vyváženost, poměr cena/výkon...
STAROSTI
Jen detaily, třeba hrana zavazadleníku
Kdybych měl na základě zkušeností z několika posledních dnů vybrat a takříkajíc od stolu vyhlásit nejlepší auto roku, asi by to byla Kia Soul 1,6 GDI a hned vysvětlím proč. Za týden, co jsem s ní jezdil, se líbila nejenom mě, ale snad každému, kdo mne s autem potkal, viděl, předjížděl… Soul má evidentně neskutečnou auru, charisma, které na lidi působí. Při nastupování do auta na ulici mi paní, která šla kolem, pochválila barevnou kombinaci vozu.
Na silnici na mne chlapík ukazoval placem nahoru a ne, pravděpodobně to nebyl zarytý nadšenec korejské značky, ne pokud jel ve Škodě Octavia. Sousedovic malý kluk přes plot hlásil, že to "autíško vypadá pěkně spojtovně", co na tom, že sportovní není. I babička, kterou sem vezl k lékaři, si pochvalovala vyšší polohu sedadla a dobré nastupování. A těch pozitivních ohlasů bylo mnohem víc, skutečně mě to (mile) překvapilo. Nechme ale veřejnost stranou a podívejme se na auto optikou motoristického pisálka.
Musím říct, že mi se auto po vizuální stránce také velmi líbilo. Třeba přední lampy – připomínaly mi světla na BMW řady 1, ovšem tam byly na můj vkus až příliš velké vzhledem k proporcím auta, ktežto na Soulu mi opravdu "sedly" jako příslovečný zadek na hrnec. Slušely. To samé hranatý, až kubický tvar místa pro posádku a zavazadla. Ano, jsem trochu staromilec, který se raději podívá na tvary Lancie Delta Integrale než třeba Mitsuoka Orochi nebo Hyundai i40, abych nechodil tak daleko, každopádně na mne Soul působil po stránce vzhledu kompaktním a vyváženým dojmem. Včetně lakovaných kol, a důležité je slovo „lakovaný,“ vzpomenu-li na Citroen DS3 Racing, který měl podobně vyšperkované disky, ovšem jen vystřiženou a přilepenou fólií. Kola u Soulu jsou do červené nalakována a vypadají vážně dobře.
Interiér Kia Soul 1.6 GDI nezapře korejskou DNA, nabízí ale evropskou kvalitu a styl
Motor Kia Soul 1.6 GDI nabízí slušnou dynamiku a slušnou spotřebu, ruku v ruce s kultivovaností
Kdyby nic jiného, tak benzínový čtyřválec byl tichý, kultivovaný, příjemný hladký projevem. Asi bych nechtěl auto s naftou, kde bych měl mírnou obavu z určité jadrnosti malého turbodieselu, benzínová šestnáctistovka se k autu podle mne hodí nejvíc. Spotřeba? Jezdil jsem za nějakých 7,4 litru v průměru, a jako tradičně připomenu, že nijak zvlášť pomalu, spíše naopak, takže šetřílkové by určitě o litr, litr a půl uměli průměrný apetit motoru posunut směrem dolů.
Na samém konci se vyjádřím k hodnocení, které jsem prostřednictvím hvězdiček Soulu udělil. Dynamika není špatná, v rámci třídy a objemu motoru bych řekl slušná, komplexním pohledem na auta obecně ale nemohu dát plný počet, protože jsou tady silnější motory. A podobně to je i s jízdními vlastnostmi – uměl bych najít předokolku, která je na tom jízdně o chlup lépe. Nicméně po praktické stránce mi přijde Soul v rámci třídy velmi schopný, zároveň je na tom skvěle s X-Factorem (mám jako důkaz řadu pochvalných reakcí, takže žádné cucání z mých prstů) a provozní náklady také hodnotím jako velmi dobré.Podtrženo, sečteno - za mne je Kia Soul 1,6 GDI velice, podotýkám velice dobré auto. Vyvážené, promyšlené, schopné. A abych nezapomněl, tak také cenově přijatelné. V základu stojí lehce přes tři sta tisíc, honosně vybavené, jako bylo to „moje“ na test, přijde na 419 980 Kč. Netvrdím, že bych si auto koupil, mé priority na dopravní prostředek leží jinde než v kategorii kompaktních crossoverů, ale pokud bych potřeboval auto tohoto typu, pak bych si uměl představit (s požehnáním širokého okolí i rodiny), že bych se Soulem 1,6 GDI trávil svůj čas na cestách.