K tomuto řešení s řidičským průkazem se přistupuje obvykle, když už nic jiného na dlužníka nezabírá. „Vzhledem k úspěšnosti použití tohoto instrumentu v praxi se jedná o velmi frekventovaný postup, kdy i dlužníci, kteří se zdáli být dlouhodobě prakticky insolventní, splní povinnosti k úhradě dlužného výživného prakticky obratem,“ řekla advokátka Alexandra Floriánová.

Z praxe se jedná tedy o jeden z nejmotivačnějších prostředků, jak donutit neplatiče dluh zaplatit. Většina lidí totiž používá automobil prakticky denně a přijít o možnost řídit pro ně může být opravdu omezující. Jakmile rodič svůj dluh na alimentech uhradí, je mu řidičské oprávnění obnoveno.

Celá věc má zákonnou podstatu. Začíná se už v exekučním řízení, následně exekutor doručí exekuční příkaz dlužníkovi. Příkaz se dostane i na obecní úřad. Poté musí dlužník odevzdat do pěti dnů (pracovních) řidičský průkaz na úřad. Kdo tak neudělá, může si nevědomky – i vědomě zhoršit celou situaci, protože nejen, že při silniční kontrole na něj bude nahlíženo jako že ho nemá, ale také se dopouští maření výkonu orgánu veřejné moci. Což samo o sobě je trestný čin.

V případě pozastavení řidičského oprávnění v rámci neplacení výživného se musí jednat vždy o dlužníka. Nikoli toho, kdo své závazky platí řádně a včas. Není to tedy nástroj pomsty, kdy by jeden rodič chtěl tomu druhému dělat ze života peklo. O udělení takového příkazu vždy rozhoduje exekuční úřad případně soud. „Jedná se o poměrně značný zásah do práv dlužníka, který je však ospravedlněn tím, že zájem na ochranu dítěte, tedy na ochranu jeho zdroje obživy, je v dané situaci přednější,“ prozradila advokátka.

Existují případy, kdy se lidé do takové situace dostanou poněkud nešťastně. Ve většině případů kvůli tomu, že o svých finančních problémech nedokázali s nikým mluvit – například přišli o práci a nemají nyní finanční prostředky k placení výživného. Pak ale existují lidé, kteří se placení výživného vyhýbají, jak jen mohou. Před soudem například zatají své příjmy nebo pracují na černo – tedy mají peníze, které nedaní a o kterých nikdo kromě nich a zaměstnavatele neví.

„Pokud rodič, který má dluh na výživném, je zároveň aktivním řidičem, jeví se tento postup jako nejoptimálnější. Navíc exekutor se vždy dozví pomocí lustrace, zda dlužník vlastní řidičské oprávnění a také zda má dostatečné příjmy včetně těch neoficiálních, “ řekla advokátka zaměřující se na rodinné právo. „Obdobně se k tomu přistupuje i v případě, kdy dlužník skutečně žádné příjmy nemá a nemá ani snahu si nějaké zajistit. V takovém případě má tato forma exekuce v podstatě motivační charakter,“ doplnil advokát Ondřej Preuss.

Jindy velmi motivační řešení, ale nefunguje na jednu skupinu řidičů. Jedná se o ty, kteří své auto využívají a potřebují k práci. Jsou to tak profesionální řidiči, ale také ti, kteří vůz používají v rámci výdělečné činnosti. Dále jsou to motoristé, kteří jezdí daleko do práce a případné pozastavení možnosti řídit, by jim způsobilo finanční ztrátu.

Leč by tato forma exekuce byla právě na takové rodiče nejúčinnější, nedá se ji využít. Je tedy nutné se spoléhat na jiné exekuční možnosti. „Dalšími způsoby vedení exekuce může být obstavení movitého nebo nemovitého majetku a jeho následný prodej v dražbě, obstavení bankovních účtů, případně srážka ze mzdy dlužníka,“ doplnila Alexandra Floriánová.

Na druhou stranu si rodič, kterému ten druhý dluží peníze za alimenty, nemusí příliš zoufat. Samo o sobě neplacení výživného je trestným činem. „Pro úplnost je také třeba dodat, že neplnění vyživovací povinnosti, tedy zanedbání povinné výživy je také trestným činem dle ustanovení § 196 trestního zákoníku a může tak být řešeno i v trestním řízení,“ uvedla Floriánová.