V přistavené dodávce se oblékám do závodnické kombinézy Citroën Racing. Svítí slunce a je mi v ní neskutečné horko. Po uzavřené okresce přijíždí s ohromným rachotem hlavní protagonista prezentace závodního vozu Citroën C2R2 – jezdec Simon Jean Joseph s jedním z mých novinářských kolegů v sedačce navigátora. Po efektní otočce přes ručku couvá pod stan, kde se k vozu vrhají mechanici a horečně kontrolují, zda je v pneumatikách správný tlak a jestli jsou všechny systémy v pořádku.
Z vozu se potácí jeden z pozvaných novinářů a jeho výraz mě nutí uvažovat, zda jsem u snídaně neměl vynechat míchaná vajíčka. Na pokyn se soukám do skořepinové sedačky. Jeden z mechaniků týmu Citroën mi utahuje šestibodové pásy tak, že skoro nemůžu dýchat. Za volant usedá usměvavý jezdec z Martiniku a nasazuje si helmu. A hlaholí „Bonjour!“ Podáváme si ruce a jsme připraveni vyrazit. Motor naskočí a vyjíždíme ze stanu.
Start! Maličkatý Citroën se dere kupředu a alej okolo silnice se mění v zelenou rozmazanou šmouhu. Přichází první pravotočivá zatáčka a hned za ní vracečka. Nohy si křečovitě zapírám do stupačky a připravuji se na nejhorší. V téhle rychlosti přece nemůžeme projet. Simon ale auto namíří na vyježděnou kolej v hlíně vedle asfaltu a elegantně se protáhneme oběma zatáčkami. Na rovince nabíráme neskutečnou rychlost a brzdy mě před další vracečkou tlačí proti pásům. Ale jezdec vše zvládá se samozřejmou elegancí a jistotou. Jak se prodíráme dalšími úseky uzavřené trati, nemůžu z obličeje setřást široký úsměv. Na konci se otáčíme přes ruční brzdu.
Simon na mě mrkne a já mu ukazuji palec nahoru. Do kopce se dereme stejnou rychlostí, jakou jsme se hnali v opačném směru. Zatáčka střídá zatáčku a než se stačím rozkoukat, blížíme se opět k vesničce Komárov. Vím co přijde, po dlouhé rovince se otáčíme smykem a couváme do stanu s mechaniky. Zmůžu se akorát na „Merci beaucoup!“ a podání ruky. Přelézám ochranný rám a jsem opět venku. Široký úsměv myslím dost výstižně odpovídá na dotazy ostatních účastníků – „Tak co, jaký to bylo?“
Zážitek to byl samozřejmě skvělý. Pohybuji, že se po běžné silnici ještě někdy projedu takovou rychlostí. Kitový Citroën C2R2 je díky nízké hmotnosti a výkonu 185 koní velmi čilý. Navíc se díky své velikosti dokáže protáhnout i těmi nejtěsnějšími zatáčkami.
Citroën připravuje tyto stroje z vozů C2 VTS. Ty mají už v sériovém provedení 125 koní, ale díky novým dílům k nim přibude dalších 60. Celý vůz je pak upraven tak, aby odpovídal všem standardům pro závody rallye. Interiér letí do koše a nahradí ho závodní přístroje, auto je zbaveno všech nepotřebných součástí, vyztuženo a samozřejmě dostane nový podvozek. Řazení obstarává sekvenční pětistupňová převodovka.
Pro všechny, kdo mají potřebné finance a samozřejmě závodní licenci, je k mání za 22 900 eur ve verzi pro asfalt, šotolinová verze pak vyjde o sedm stovek dráž (v přepočtu přes 600 tisíc korun.)
Richard Herbich, autoweb.cz
