Je několik zásad pro výměny a dolévání motorového oleje, které je nutné dodržovat. Jen tak lze zajistit optimální podmínky pro dlouhou životnost pohonné jednotky. Mnoho motoristů se však těmito pravidly neřídí. Buď je neznají, nebo se nechají strhnout nějakou zaručenou radou typu „dej tam lepší olej, tím ničemu neublížíš.“ Často bývá opak pravdou. Jak tedy svému motoru neublížit?
Základní a jednoduchou radou při výměně oleje je řídit se pokyny výrobce daného vozidla a používat jen maziva jím určených specifikací. Je důležitá specifikace ACEA či API (určují výkonnostní třídu). Podle ní poznáte, zda olej splňuje požadavky vašeho motoru. Stejně tak je ale důležitá klasifikace SAE určující viskozitu. Výrobci motorových vozidel většinou dávají na výběr z několika různých tříd SAE.
Kvalita motorových olejů je dána nejen výrobcem, ale především výkonostní třídou ACEA nebo API. Výkonnostní třídy určují, zda lze olej použít pro benzinové nebo vznětové motory, jde-li o náplň s prodlouženým intervalem výměny nebo třeba jedná-li se o vhodný olej pro motory s přímým vstřikováním paliva. Určují také, pro jak staré motory lze olej použít. Například API SJ značí, že jde o náplň pro agregáty z roku 1996 a mladší.
Označení ACEA A1/B1 popisuje standardní olej s běžnými intervaly výměny (písmeno „A“ znamená, že lze použít pro benzinové motory, „B“ pro dieselové). Značení ACEA A3/B3 se používá pro oleje vhodné pro vysokou zátěž a prodloužený interval výměny, ACEA A4/B4 zase pro agregáty s přímým vstřikováním.
Jak správně doplnit provozní kapaliny ve vašem autě?
Značení výkonnostních tříd je povýšeno nad vše ostatní. Je rozhodně důležitější než značka výrobce oleje! Tím, že do motoru nalejete místo maziva renomované firmy produkt od neznámého výrobce, prakticky nic nezkazíte. Jistě rozdíly jsou, ale k poškození by rozhodně nemělo dojít. Zato pokud zvolíte olej sebeslavnější značky s nesprávnou výkonnostní třídou, dáváte svůj motor všanc.
Mnoho olejářů vám dnes řekne, že plně minerální ani plně syntetický olej už neexistuje. Přesto jde o zavedená označení z dřívější doby, která jsou hojně používaná mezi motoristy i dnes. Za plně syntetické oleje přitom podle tohoto klíče platí náplně se značením 0W či 5W (například 0W-40), polosyntetikou jsou produkty se značením 10W a za minerály se považují všechny další oleje s vyšším číslem – většinou se již používá jen 15W, velmi zřídka 20W.
Samotné číslo přitom vždy značí takzvanou startovatelnost motoru při nízkých teplotách. Čím je číslice před „W“ nižší, tím řidší olej máte před sebou. V zimě je tedy tekutější za studena a zpočátku lépe maže. Pokud můžete podle pokynů výrobce použít do automobilu například 10W-40 nebo 5W-40, druhý jmenovaný bude vhodnější pro zimní provoz.
Druhá číslice za pomlčkou značí hustotu oleje za vysokých letních teplot. Čím vyšší číslice, tím může být okolní teplota vyšší při zajištění dostatečného mazání motoru. Příliš řídký olej by měl za následek trhání mazacího filmu. V našich klimatických podmínkách jsou optimální třídy 40 a 50, 30 představuje dolní mez, 60 se užívá u speciálních olejů pro závodní motory.
Oleje s číslem 60 mají v běžném režimu vysokou hustotu i po zahřátí, což může negativně ovlivňovat výkon agregátu, při závodech ale pohonná jednotka pracuje v extrémním zatížení, více se zahřívá a pak má takovýto olej své opodstatnění. Laik by teď mohl nabýt dojmu, že ideál představuje olej 0W-40 či 0W-50, ale tak to rozhodně není.
Kromě toho, že je důležité i jaký olej byl v daném voze užíván doposud, užití příliš řídké náplně může mít fatální následky v podobě vážného poškození. Narážíme na to, co zde už zaznělo: dodržujte pokyny výrobce vozu. Třeba je-li doporučeno užití oleje 5W-40, jeho nahrazení třídou 0W-40 může mít za následek trhání mazacího filmu a způsobit tak například přidření ložisek na klikové hřídeli.
Nová náplň by měla vyhovovat požadavkům výrobce vozidla. Obecně se nedoporučuje přechod z horšího oleje na lepší, tedy například z polosyntetiky na plnou syntetiku. Zde totiž hrozí uvolnění úsad a ucpání mazacích kanálků – výsledkem může být zničení motoru. Moderní oleje by sice neměly dělat úsady téměř žádné, přesto zde určité riziko existuje.
Možnosti a rizika výplachu pohonné jednotky? Někteří mechanici vám v tomto případě doporučí udělat výplach motoru pomocí speciální chemie, jež se přidá do starého oleje, a po určité době běhu se vše vypustí. Pak teprve přichází na řadu nový olej. Opatrnější cestu po výplachu představuje aplikace nějakého levného oleje splňujícího požadované nároky a jeho nahrazení třeba už po 100 km další novou náplní. Levný olej sesbírá zbytky výplachové chemie a nový pak přijde do lépe vyčištěného motoru. I zde ale existuje riziko, že výplach uvolní některé úsady, jež se nepodaří vypustit a později mohou zapříčinit vážné problémy.
Výplach se někdy dělá, i když koupíte ojetý vůz a netušíte, jaký olej předchozí majitel používal. Horší olej, tedy třeba polosyntetika místo syntetiky, se používá, pokud agregát trpí vyšší spotřebou oleje. Větší hustota pak tuto spotřebu dokáže o něco snížit. Existují i speciální oleje, které jsou určeny pro automobily s vyšším počtem ujetých kilometrů. Za normálního režimu by se ale měla stará náplň nahrazovat olejem shodných parametrů. Nemusí být ale od stejného výrobce. S olejem se přitom vždy mění i olejový filtr.
Pokud dochází k úbytku oleje, vždy by se měl dolévat produktem stejné značky a viskozity. Důvod je prostý. Jednotliví výrobci používají různé přísady zlepšující mazivost a podobně. Promíchání přísad různých firem by přitom nemuselo dělat dobrotu.
Na trhu najdete také různé přísady do oleje, které podle výrobců snižují hlučnost a kouřivost motoru, popřípadě zajistí vytvořením ochranného filmu lepší mazání za zhoršených podmínek. Některé dokonce umějí po určitou dobu ochránit motor běžící bez oleje (nebo při jeho velmi nízké hladině). Olejáři tyto přísady neuznávají a mnohdy dokonce říkají, že škodí motoru. Z vlastní zkušenosti ale víme, že některé určitě umějí krátkodobě ochránit agregát či vylepšit jeho vlastnosti.
Při výběru vhodného oleje je důležité zohlednit především pokyny výrobce vozu. Z olejů, které splňují jeho požadavky, už můžete vybírat podle svých představ a finančních prostředků. Mějte však stále na paměti, že rozhodující je výkonnostní třída a viskozita, nikoliv značka oleje.
