V souvislosti s článkem týkajícím se problematiky bodů, o kterých řidič neví, byla také velmi podrobně diskutována problematika přičítání bodů v případě, kdy se řidič dopustí více přestupků za sebou a následně jsou tyto přestupky projednávány v tzv. společném řízení, tj. typicky případ, když řidič 10x překročí nejvyšší dovolenou rychlost, po půl roce je předvolán a rovnou má napočítáno např. 20 bodů.

Nejprve několik citací:

§123c odst. 2 zákona o silničním provozu:

„Dopustil-li se řidič jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.“

§57 odst. 1 zákona o přestupcích:

„Jestliže se pachatel dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.“

§12 odst. 2 zákona o přestupcích:

„Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.“

Než se pustím do popisu jednotlivých situací, krátká poznámka k institutu společného řízení. Jak je patrno z ustanovení zákona o přestupcích, spáchá-li řidič 20 přestupků, které projednává jeden a týž subjekt (např. obecní úřad), dostane sankci jen JEDNU, a to přestupek s nejpřísnější sankcí. Pokud řidič pojede 20x o 5 km/h rychleji a 20x bude změřen, dostane jen JEDNU JEDINOU pokutu, jako kdyby se jednalo jen o jeden přestupek.

U sankcí za přestupek je to tedy jednoznačné, u bodů tomu tak už, jak bude ukázáno, není.

Jak plyne ze shora uvedeného, existují dva druhy případů, a to:

Situace, kdy je více přestupků spácháno jedním skutkem, tj. kdy řidič např. jede rychle, k tomu telefonuje a ještě nesvítí.

Pokuta:

V takovém případě se ohledně pokuty postupuje stejně, jedna pokuta, nehraje zde roli, zda se jedná o jeden skutek nebo víc skutků, podstatný je počet přestupků, nikoli skutků.

Body:

Protože se jedná o více přestupků spáchaných jedním skutkem, dostane řidič dle shora citovaného ustanovení §123c odst. 2 zákona o silničním provozu body jen za nejpřísněji stíhaný přestupek (bodově), tzn. že v našem případě (malé překročení rychlosti, telefonování a nesvícení) to jsou tři body za telefonování.

Situace, kdy je více přestupků spácháno více skutky, tj. řidič jede v pondělí rychle, v úterý telefonuje a ve středu nesvítí.

Pokuta:

Shodný postup jako v předcházejícím případě.

Body:

Převládající názor úřadů je takový, že v daném případě se jedná o více skutků a tudíž není důvod pro aplikaci ust. §123c odst. 2 zákona o silničním provozu, body se tedy kumulují bez ohledu na to, že pokuta je jenom jedna.

Podle mého názoru není důvod postupovat u bodů jiným způsobem než u pokut, resp. sankcí za přestupky, a to zejména s ohledem na systematiku právní úpravy. Jsem přesvědčen, že ustanovení §123c odst. 2 zákona o silničním provozu nelze aplikovat a contrario tak, že více skutků znamená nutně kumulaci bodů, nýbrž se jedná o mezeru v zákoně, tedy problematika přičítání bodů u více skutků není zákonem ve skutečnosti řešena.

Jestliže přestupkový zákon považuje za dostatečné trestat jenom jednou ve společném řízení sankcí, a to mnohdy mnohem přísnější, není důvod pro to, aby tomu u bodů bylo jinak, když se jedná např. z hlediska „horní sazby“ o výrazně méně přísný trest. V opačném případě lze důvodně pochybovat o systematičnosti takové právní úpravy a proto zejména tento argument hovoří výrazně proti kumulaci bodů.

Pokud totiž dojdeme k závěru, že existence společného řízení (jakožto zavedený právní institut) má smysl a existence tohoto řízení je procesně prověřená, sotva bychom našli argument pro to, abychom v identickém nebo velmi obdobném případě argumentovali opačně.

Nutno však závěrem podotknout, že se s pochopením na úřadech s takovým přístupem nelze setkat. Pokud má řidič za to, že s postupem nemůže souhlasit a hodlá se právní cestou bránit, lze to pomocí námitek proti přičtění bodů. Pokud úřad jeho námitky odmítne, lze se proti takovému rozhodnutí odvolat a případně dál brojit správní žalobou. Je však nutno počítat s tím, že takový soudní spor bude během na dlouhou trať.

JUDr. Tomáš Beran