Včerejší trasa se podepsala nejen na našich skořápkách, ale také na mém předním kole. Mám defekt. Na armádu to ještě dám, ale pak musíme do servisu. Terakotová armáda je obrovská. Hala o velikosti fotbalového stadionu je zaplněna zástupy hliněný strážců hrobky svého panovníka. V zadní části jsou ti, co neměli štěstí a rozpadli se. Ze stovek střípků je místní archeologové pomalu skládají dohromady. Ve druhé hale je situace o něco jednodušší. Pár bojovníků sice vykukuj i kousek zadnice koně je vidět, ale zbytek je ještě pod drnem. Čekají na svou dobu, kdy budou postupně vykopáni.
Na parkovišti nás čeká obvyklý dav příznivců čehokoliv a má prázdná přední guma. Hustíme do ní, co se dá a valíme hledat servis. Po 20 km konečně stavíme u garáže, kde mají aspoň rozebrané motorky. Pánové nás však posunují vedle k odborníkovi. Ten má před dveřmi své dílny povalené jedno jízdní kolo, kterému někdo vyrval duši. Okolo jsou poházené různé pneumatiky a trocha toho nářadí. Přichází stařík, který před tím určitě vyskočil z okna starobince.
Zkušeně zhodnotí situaci a pokýve hlavou. Vypustí kolo, vezme kleště na kastraci býků a začne masírovat mé přední kolo. Našemu mechanikovi moc nejde do hlavy, jak vyndá duši bez sundání kola. Mistr má však něco za sebou. Duši má za chvíli venku, pomalu ji protočí v kyblíku, díru zalepí a duši šupito presto vrací pod gumu. Dezi mu do toho trochu kafrá a radí, jak duši srovnat do běhounu. Stařík završí dílko kompresorem. " Kolik tam natlačil?" žádá Dezi Jimmyho o informaci v barech. Děda poklepe běhoun pajcrem a něco říká Jimmymu. " Prý akorát!" Tak jo, platíme 60 korun a mizíme dál.
Fullgas 2015: Khao Lak - Pak Nam Chump Hon
Silnice je samá díra, alespoň si tedy myslím. Když už je asfalt jako nový a já pořád skáču jak po pražcích, je mi to trochu divný. Stavíme a protáčíme kolem. Kolo to už dávno není. Guma řádně nezaskočila do ráfku a na jedné straně se boulí ven. První servis na cestě skoro evropského ražení to neumí spravit. Druhý garážmistr se ujme díla a po hodince konstatuje, že je to rozbitý. Až třetí pořádný chlapík říká, že to chce tlak. Pouští kompresor na náklaďáky a čeká.
Čumilové okolo motorky pomalu mizí. Zalézáme také za auto a čekáme až to bouchne. Detonace nastane, ale velmi zanedbatelná. Guma zaskočila. Předchozí garážmistr neunesl ostudu a zavírá se ve své dílně. Našemu chlapíkovi plácáme po zádech a děkujeme. Naše kolona se konečně po čtyřech hodinách hnula. Cesta, která je samé bahno, nás a naše stroje mění v bahnivé koule. Na hotel dojíždíme zase za tmy. Celý den na cestě a máme natočeno jen 180 km. To je bída. Po večeři jdeme hned na kutě.
