Trochu nás překvapilo, že je nanosili do sklepa. Vždyť jsme je v Ulaanbaataru prali! Skáčeme na metro a jedeme na Rudé náměstí. Ministerstvo propagandy zde zrovna natáčí agitačku pro nové komunisty, tak je ploščaď zatvórena. Nevadí. Jdeme si zatím něco koupit do Gumu. Naše konto není dost urozené, tak radši pokračujeme na prohlídku Chrámu Vasila Blaženého. Uvnitř nás čeká poutavé pěvecké představení v podání mužského pěveckého sboru.Cestou zpět potkáváme průvod pionýrů z ukončené agitačky. Kluci se ho na chvíli účastní a připravují tak práci pro našeho právníka. Po krátkém obědě se vracíme na plac a natáčíme naší revoluční píseň, kterou jsme už podryli několik komunistických režimů v Asii. Policie dorazila, ale díky jazykové bariéře nezasáhla. Odpoledne sedáme na oře a míříme na západ. Po dvou stovkách rozbalujeme stany u místního hřbitova. Ráno je všelijaké. Chvilku prší, chvilku svítí puňťa. Dnes chceme dojet před Minsk. Cestou stavíme ve Smolensku na oběd, kde přes dvě hodiny reportujeme do Prahy.

Zobrazit všechny fotografieČekají nás předposlední hranice do našeho oblíbeného autoritativního státu Běloruska. Na čáře kupodivu nic není a my projíždíme bez povšimnutí. V podvečer nacházíme krásné klidné místo u trati ve stanici Beražok. Po prvních 15-ti minutách a 10-ti vlacích mi něco říká, že lišky tu dobrou noc nedávají. Korunu tomu nasadilo noční osvětlení stanice, které nám rozsvítilo i naše stany. Po ulehnutí do spacáku přišel i třetí rozměr. Hlavně po projetí náklaďáku se země chvěje, jak při zemětřesení. Snad večerní oheň nebo náročná cesta nebo snad vodka způsobily, že jsme usnuli jak špalci. Speciál: Expedice Fullgas 2015