Zobrazit všechny fotografiePo opuštění stroje taky tak chodí. Škoda, že nemáme banán. Po krátké svačině pokračujeme v krasojízdě. Vlastíkovi se z Alešova houpání dělá blbě, tak se odklání na vedlejší pistu a mizí za kopcem. Dlouho není vidět, ale slyšet jo. " Ležím, ležím!" Popisuje doktor situaci za kopcem. Obracíme a jedeme ho hledat. Z hlasu je znát, že je v pohodě. A opravdu. Za kopcem si Vlastík na pískovišti hraje s motorkou. " Nesmím jezdit jinou stopu, pak to takhle dopadá!" Po 50 km se doktorovi zasteskne po hraní a situace se opakuje. " Ležím, ležím!" Doktor na pískovišti. " Nesmím jezdit takhle blízko za vámi, pak to takhle dopadá!" Po 50 km je konečně kus asfaltu. Děláme malou oslavu. Speciál: Expedice Fullgas 2015Vlastík zamáčkne slzu nad ztrátou svého dětství a jedeme dál. Ve městě Khovd doplňujeme zásoby a posunujeme se opět do písku, kde chceme přespat. Za městem nás však zastaví nevídaná scenérie. Řeka, stromy a tráva. Zelená tráva!!! Je rozhodnuto, spát budeme tady. Našlapujeme po trávě jako malé děti. Je to měkký a svěží. Poslední závan vegetace jsme zažili naposled před deseti dny. Válíme se a pozorujeme šumějící bystřinku. Naší pohodu protrhnou až místní dva borci, kteří chtějí svým paštikám dokázat, že s letitým mercedesem to opravdu umí. Řadí jedna, dvě, tři a řítí se do vody, kde také zůstávají. Vyprošťování mně trochu připomíná naše lepení duše. Po celodenní bitvě nám nedělá problém zavřít víka. Za ševelení stromů a říčky padáme do říše snů.