Vnitřek je ryze užitkový, takže počítejte s tvrdými plasty, všechno ale působí bytelně a design je čistý a jednoduchý. Všechno je tedy přehledné, jenom počítejte s tím, že se po ovladačích budete muset trochu natahovat. Je to zkrátka velké auto a středový panel je daleko. Na poměry dodávek se tu poměrně dobře sedí a sedačku můžete spustit hodně nízko, takže si budete připadat téměř jako v osobáku. Jenom brzdový pedál trčí hodně vzhůru a našlapuje se jako v autobuse, takže sedačku si musíte stejně nastavit výš. Potom se ovšem rozvalíte jako v obýváku. Místa je tu nekonečně, a to platí i pro zadní sedadla, která mají dokonce i praktické úchyty Isofix na dětskou sedačku. Transit je vybavený téměř jako osobní auta - nechybí slušně hrající rádio, satelitní navigace, parkovací kamera, čtení značek, hill-holder, vyhřívání čelního skla, nouzové brzdění nebo adaptivní tempomat. Chybělo mi jenom aktivní vedení v pruhu (bylo tu pouze varování před opuštěním pruhu). Jakkoliv oba systémy kecající do řízení normálně zavrhuji, když cestujete takhle velkým autem daleko, rádi si od řízení odpočinete.
Ford nabízí do Transitu dokonce i automatickou převodovku, bohužel ovšem k této karosářské verzi DCiV (Kombi Van s přepážkou mezi kabinou a nákladovým prostorem) není k dispozici, takže si musíte vystačit se šestistupňovým manuálem. Naštěstí řazení je krátké a přesné, jenom kvalty jsou trochu natěsno, proto se uřadíte k smrti. Při 135 km/h navíc motor točí 3 250 otáček, takže jej docela slyšíte, přesto ale interiér Transitu nezahltí nepříjemný hluk. Motor hlavně slušně táhne - 170 koní a 405 Nm je na 2,6 tuny akorát dostatek, abyste se nebáli občas předjíždět nebo se připojit na dálnici. A maximálku omezenou na 162 km/h zvládnete celkem v pohodě, když vás tlačí německý dálniční provoz.
Spotřeba se okamžitě dostane k 15 litrům, zpomalte ovšem na český limit a budete jezdit do 12 litrů i s plným zatížením. Po okresních silnicích potom klidně i do devíti litrů, když se budete trochu snažit. V městském provozu se připravte na spotřebu kolem 11 litrů. A také budete potřebovat pevné nervy, pokud se rozhodnete parkovat nebo jenom projet úzkou uličkou. Dlouhý rozvor prostě v některých momentech neukecáte a občas si musíte najet zeširoka jako s autobusem.
Jinak se Transit řídí příjemně, přestože máte neustálý respekt z jeho velikosti, takže se do zatáček nesmíte vrhat po hlavě. Jezdit svižně vám pud sebezáchovy prostě nedovolí. Naopak docela přesné a mezi dodávkami i rychlé řízení s dobře naposilovaným odporem umožňuje vést přesnou stopu. Jakmile se silnice narovná, nevadí Transitu ani vyšší tempo. Při dálničních rychlostech je maximálně stabilní a klid na duši přináší i stabilizace schopná rozpoznat boční vítr. Jízda je i na poměry osobáků velice komfortní. Stále ovšem platí, že zadní náprava potřebuje nějaké zatížení, jinak poskakuje jako stepní koza. Pohon všech kol se při jízdě po silnici nijak zásadně neprojevuje, takže jej považujte spíš jako záchranu do lehkého terénu než systém, který dodávku promění v rallyový speciál.
Není divu, že Ford Transit dlouhodobě patří k nejoblíbenějším užitkovým vozidlům. Svůj primární úkol splňuje perfektně a i jízdní projev či výbava na palubě se čím dál víc přibližují osobním autům. Máte na výběr nespočet variací, které dokáží vyřešit jakýkoliv problém, s trochou představivosti i náhradu klasického rodinného auta. Za téměř milion bez daně to není zrovna lidovka, jenže na druhou stranu se podívejte, kolik toho odveze. Zásobujete svůj rodinný penzion, máte větší instalatérskou živnost nebo třeba jenom hledáte zázemí pro svoji motorku na okruhových dnech, a myslíte přitom na rodinu? Tady máte odpověď. A pokud vám ani tohle nestačí, pořád můžete sáhnout po ještě delší a vyšší karoserii. Konečně spokojeni?
