Pohodlný a kultivovaný pick-up; úsporný motor; schopnost ignorovat překážky
Ranger je velké, těžké a hranaté auto, takže týdenní průměr mezi deseti až jedenácti litry převážně po městě a dálnicích nepotěší, ale ani vyloženě nezklame. Kdejaké civilní SUV poskytne vyšší výkon za cenu nižší spotřeby, poctivý pohon všech kol a redukční převodovka však představují zátěž, kterou se vyplatí s sebou vozit.
Když přijde řeč na ovladatelnost pick-upů, předsudky jsou svůdné, ovšem to bych Rangeru hodně křivdil. Jistě, ze začátku budete do zatáček najíždět s opatrností a náležitým respektem, nebude však trvat dlouho, než si troufnete i na rychlejší průjezdy. Ranger se při tom pohupuje ze strany na stranu jako plachetnice v bouři, ovšem se stabilitou katamaránu.
Ani na chvilku jsem neměl pocit, že by se auto mělo každou chvilkou převrhnout, naopak přední náprava statečně drží, zadní ji poslušně následuje a poněkud paranoidní stabilizace pomáhá auto stáčet do zatáček a zasáhne už při sebemenším náznaku přetáčivosti. Pokud se snad odvážíte stabilizaci vypnout, nechová se Ranger nijak záludně. Vlastně je snad i škoda, že nemá vzadu samosvorný diferenciál, s nímž by se stal velmi perverzním nástrojem zábavy.
Abyste si pořídili Ford Ranger, musíte mít tak trochu dobrodružnou povahu, a přestože bych s ním klidně jezdil každý den s dětmi do školky, už jenom pro tu parádu, i moje bláznovství má své hranice. Ford Ranger je šarmantní stroj, kterému spoustu neduhů odpustíte jen proto, že vás okouzlí, pořád je to ale v jádru pracovní stroj.
Ford Ranger Wildtrak 3.2 TDCi (2013)
A s tím souvisí i zařazení tohoto konkrétního modelu v ceníku. Vysázet téměř milion i s příplatky za auto, které je pořád jen převlečeným Transitem, je docela dost. Ford Ranger mi dává víc smyslu v ořezané verzi jako ryzí dělník, který potěší jistou měrou pohodlí a kultivovanosti, nebo naopak v nejvyšší verzi Wildtrak s pětiválcem a automatem, kdy jde sice všechen rozum stranou, zato však dostanete roztomile bláznivou hračku.
