Vzhled, technologie - zejm. bezpečnostní systémy
Spotřeba, prostor na zadních sedadlech, cena
Nové Mondeo je tady a možná jste zachytili informaci, že jde o přímého sourozence, v podstatě klon, amerického Fordu, který už za velkou louží ovšem nějaký ten pátek jezdí (pokud se nemýlím, tak představení proběhlo v roce 2012). Nicméně nebylo by seriozní hodnotit vnitřní politiku Fordu a hledat důvody, proč se cesta Mondea přes oceán do Evropy tak protáhla. Nové Mondeo je prostě na našem trhu takové, jaké je.
A hned na začátku je třeba prohlásit, že je atraktivní, elegantní a vizuálně přitažlivé, asi nejvíce v historii modelu. Vypadá vážně skvěle a to uznávají (minimálně jak je patrné z reakcí čtenářů a lidí, které jsme potkávali při testu) nejenom tradiční příznivci modrého oválu, ale třeba také majitelé tradičních německých značek. Například v garážích jednoho supermarketu mne oslovil s dotazem "jaké to je" řidič Audi A6 s tím, že uvažuje o změně a Mondeo se mu líbí. Nedoporučil jsme mu ho, ale o tom až později.
Ještě jednou ke vzhledu... Přední lampy jsou asi tím nejmarkantnějším prvkem, který dodává autu největší punc výjimečnosti, okázalosti a honosnosti, právě přední lampy podle mého posunují nové Mondeo o úroveň výš. V porovnání s předchůdci má auto splývavější linii. A to je jedna z věcí, na kterou si osobně musím postěžovat. Ano, nové Mondeo vypadá šik, ale na zadní sedačky jsem nemohl dostat díky nižší linii střechy a menším dveřím sedačku pro dítě a i když jsem zkusmo posadil dozadu kolegu - s výškou 175 cm, tak se dotýkal hlavou stropu. Podle mého názoru si cestující vzadu zaslouží více prostoru. Nejenom pro kolena, ten je v pořádku, ale určitě i pro hlavu.
Pohon tohoto konkrétního Mondea, jak už je patrné z označení, spoléhá na přeplňovaný čtyřválec s objemem dvou litrů polykající benzín. Agregát má dynamiku slibujících 240 koní v 5300 otáčkách a točivý moment 345 Nm v rozmezí 2300 až 4900 otáček a síla motoru jde na přední kola (jak je u Mondea tradiční) přes šestistupňový automat. O dynamice vyjádření čísly se zmíním za okamžik, nejprve subjektivní dojmy.
Očekával jsem, že budu mít z Mondea silnější dojem, auto se mi zdálo pomalé. Ehm, popravdě jsem si zprvu myslel, podle mylné informace od kolegy a nepřesnému označení v redakčním plánovacím kalendáři, že máme na test vůz s patnáctistovkou pod kapotou a pak my dynamika přišla odpovídající. Když jsem svůj omyl při pohledu do "techničáku" opravil, spokojenost s dynamickým projevem nového Mondea u mne klesla. Znovu říkám, jde ryze o subjektivní pohled, neboť čísla mluví jinak - my jsme se rozhodli Mondeo podrobit zkoušce měření zrychlení, a také jsme s ním vyjeli na váhu. Zachytil jsme totiž informaci, že zahraniční novináři nechali nové Mondeo zvážit a to mělo mnohem vyšší hmotnost, než jaká byla udávaná v technických podkladech.
Měření jsem neabsolvoval já, ale vyslal jsem na váhu kolegu Huga a ten se vrátil s následujícími daty. Oficiální hmotnost auta by měla být, včetně 75 kg započítaného řidiče, 1564 kg. Bez řidiče tedy svými skromnými matematickými schopnostmi docházím k číslu 1489 kg. My jsme bez řidiče (a s prázdnou nádrží - dojezd byl v tu chvíli 29 km) navážili 1650 kg.
A teď k tomu zrychlení, navzdory mému pocitu, že auto "nejede," při zrychlení ukázal měřící systém sprint z nuly na stovku za 7,64 sekundy, v porovnání se 7,9 sekundy v oficiálních údajích. Abych pokračoval s "pocitovými" komentáři, tak jakkoli se mi nezdálo auto živé při rozjezdech a na okreskách, tak na dálnici bylo vcelku svižné a mým pohledem se etablovalo jako slušný dálniční křižník.
... i když jsem vždy Ford Mondeo vnímal jako etalon třídy v kategorii řidičské zábavy, tak nový model mi stejné zážitky jako předchůdce nenabídl. Podvozek byl pohodlný v maximální míře a ideální na dlouhé dálniční štreky, ale v zatáčkách bych uvítal pevnější projev a nižší touhu přídě tlačit se ven ze zatáčky. Převodovka neuměla rychle podřazovat o více stupňů. To znamená, že když jsem zašlápl plyn do podlahy, nepřeskočila automatika ze šestky na trojku (vzpomínám na Lexus IS-F a blahořečím mu za schopnost skákat více než přes jeden "schod" najednou), ale kickdown provázelo postupné a vcelku zdlouhavé podřazování. Ano, pod volantem jsou pádla, ale řadit jimi se mi také příliš neosvědčilo.
Cit ve volantu, jak si až teď s odstupem uvědomuji, mne nijak neoslnil, pokud jsem měl u Mondea dříve pocit, že sedím za volantem kompaktní Fiesty, jen s větším interiérem a obřím kufrem, tak u nového Mondea jsem tyto dojmy už neměl, řídil jsem prostě velké auto.
Nerad bych, aby celkový dojem z vozu vyzněl jako negativní. Myslím si, že se prostě nové Mondeo změnilo tak, jak se mění klientela, které je třeba vůz prodávat - a to je mimochodem fenomén u téměř všech automobilek, nejenom u Fordu. Vnímám posun od řidičského posuzování a hodnocení auta směrem k vyšší náročnosti v oblasti technologií a konektivity (nová Škoda Fabia by mohla stát se svými aplikacemi v chytrých telefonech a možností sdílet online ujetou trasu a "lajkovat" na Facebooku příkladem), a pak je na tom nové Mondeo velmi dobře.
Já osobně bych pak v tomto ohledu volil jinou, méně potentní a žíznivou pohonnou jednotku, definitivně zapomněl na někdejší schopnosti Mondea bavit svého řidiče na klikatých okreskách a podtrhl schopnost komfortního transportu na dlouhé vzdálenosti. Špičkovými technologiemi a sofistikovanými bezpečnostními systémy vybavený Ford Mondeo bych jako pohodlný, nezáludný a nekonfliktní vůz se špičkovým vzhledem a atraktivním designem, doporučil.
