Nový Ford GT je více než povedeným vozem. Možná sice pod kapotou, respektive za sedadly, má pouze šestiválec, to mu však rozhodně neubírá na tempu. Kromě toho se pyšní designem, pro který by vraždila i nejedna italská automobilka. Není proto překvapivé, že poptávka byla výrazně vyšší než počet kusů, jenž značka během následujících let vyrobí. Proto musela přistoupit k výrazné selekci zájemců.
Je však třeba zmínit, že právě výběr těch lidí, kteří vůz dostanou, byl značně kontroverzní. Ford totiž od počátku argumentoval fanouškovstvím a hlavně tím, že zájemci musí mít v garáži i jiné modely značky. Nicméně záhy vyšlo najevo, že spíše než o skutečné příznivce jde automobilce hlavně o celebrity, které jej budou propagovat na sociálních sítích. Někteří z nich přitom Fordem dříve ani nejeli.
Aby toho nebylo málo, první vyrobené exempláře si rozebralo vedení značky. To se navíc nyní rozhodlo žalovat herce a wrestlera Johna Cenu za to, že měl porušit kontrakt a prodat vůz dříve, než měl povoleno. U soudu ale nejspíše Ford spláče nad výdělkem, neboť dealerství předalo kupé se standardní smlouvu, nikoliv se zvláštní, jež se týká dvouleté klauzule. GT tedy začíná obklopovat vcelku negativní aura.
Tím však rozhodně nekončíme, momentálně tu totiž máme další „zářez do pažby“, byť ten na první pohled vypadá pozitivně. Na světě je totiž snímek varianty Victory, jež se po stránce barevné nechala inspirovat závodním Fordem GT LM GTE. Tedy tím speciálem, jenž vyhrál ve svých třídách v Le Mans a Daytoně. Kombinace bílé, modré a červené přitom odkazuje na americkou vlajku.
Stranou teď nechme skutečnost, že GT se vyrábí v Kanadě. Místo toho se zaměříme na samotné válečné barvy. Ty se dosud neobjevily v konfigurátoru a vlastně ani neobjeví, určeny totiž nejsou pro „plebs“. Místo toho si je mohou dovolit pouze zaměstnanci značky, což je trochu problematické, neboť dělník od lisu asi sotva zvládne koupit vůz za přibližně deset milionů korun.
Ford tedy v podstatě sehrál další habaďůru, alespoň ze zákaznického pohledu. Ač totiž od počátku mluví v souvislosti s GT jen o největších fanoušcích značky, vůz v podstatě bere jen jako marketingový nástroj. A nebo také jako hračku pro své vlastní manažery. Kdyby přitom automobilka byla od počátku upřímná, nikdo by jí to nevyčítal. Takto se ale nemůže divit nemalé kritice.
Je však třeba dodat, že veškeré výtky nejsou zaměřeny proti samotnému vozu, pouze proti krokům vedení. Pokud tedy po Fordu GT toužíte, zvláště v onom provedení Victory, jenž si pořídil prezident značky pro Severní Ameriku Raj Nair, nejspíše budete muset sledovat trh s ojetými vozidly. A následně pak s jedním vyrazit do lakovny, kde necháte nemalou sumu, jíž přitom mohla disponovat sama automobilka.
