Ford Aurora (1964) je auto, které předpovědělo budoucnost (nejen) satelitní navigace
Úchvatné designové studie nevznikají jen v 21. století plném moderních technologií, velice plodná byla i 60. léta, kdy lidstvo stále fascinovalo letectví a dobývání vesmíru. Podle toho také všechno vypadalo, od kuchyňských spotřebičů až po auta.
Jenže Ford Aurora z roku 1964 není jen o designu, zcela nadčasovým konceptem je i proto, jak přesně dokázal odhadnout budoucnost. Salónní uspořádání sedaček je možná trochu přitažené za vlasy, ale v době, kdy ještě lidstvo nemělo o bezpečnostních pásech ani ponětí, musela být představa cestování v autě jako v kuřáckém klubu velmi vzrušující.
Otočné přední sedadlo spolujezdce však přežilo dodnes, třetí řada sedaček (určená pro děti, to aby nekazily zábavu dospělým) také, i když ta byla v té době celkem běžná. Dnes jsou tato řešení spíš doménou SUV a MPV než kombíků, stejně jako třeba dvoudílné „piknikové“ víko kufru, ale třeba prosklenou střechu dostanete i u malých aut.
Totéž lze říci také o ledničce, či alespoň klimatizované schránce. Aurora měla dokonce i minibar na sloupku za řidičem (poptejte se u Mercedesu nebo Rollse, určitě vám vyhoví), vzhledem k tvrdým zákonům v USA, které zakazují jakoukoliv přítomnost alkoholu na palubě vozidla (pít nesmí mnohdy ani spolujezdec) však byla trochu kontraproduktivní. Nuda však na palubě nebyla, v autě jste si totiž mohli zapojit televizi.
Zcela nekonvenční je letecký knipl místo volantu a variabilní řízení s pouhými 180 stupni mezi dorazy. Tehdy to musela být naprosto šílená věc, dnes je tento systém zcela běžný a většinou také dobře odladěný. Dvanáct světlometů vpředu nevyhovovalo americkým předpisům, takže by se do sériové výroby pravděpodobně nedostaly, ale ukazují, jak už tehdy automobilce záleželo na bezpečném osvětlení silnice v noci, ačkoliv inteligentní dálková světla byla ještě hodně daleko. Světelné pásy na boku Aurory pak můžeme považovat za jakési předchůdce LED pásů denního svícení.