Původně se mělo za to, že by se vybroušená varianta F12 Berlinetta mohla jmenovat Speciale či GTO, nakonec však padla volba na jiná tři písmena - tdf. Pokud ve vás náhodou evokují označení dieselového vozu, nic si z toho nedělejte, rozklíčovaná zkratka je ještě lepší, jde totiž o „tour de france“.
Ferrari F12 Speciale (2016): odlehčený supersport nafocen bez maskování
Jak možná tušíte, v Modeně se se nezbláznili a nevzdávají hold cyklistické soutěži. Pod stejným jménem se v padesátých a šedesátých letech jely silniční závody, kterým Ferrari dominovalo, zejména pak v roce 1956, kdy model 250 GT Berlinetta zvítězil čtyřikrát po sobě. Ale zpátky k novince.
F12tdf má mezi předními koly vyladěnou verzi atmosférické V12 o objemu 6262 cm3, která nyní produkuje 780 koní při 8500 otáčkách za minutu (+ 40 k) a 705 newtonmetrů dostupných při 6250 ot./min. (+ 15 Nm). Pohonná jednotka se navíc nechá vytočit až k 8900 ot.
Ferrari F40 LM Barchetta: unikátní kousek, který má údajně až 940 koní, natočen na okruhu
Motor je spojen s dvouspojkovou převodovkou F1 DCT a ani ta není zcela původní. Dostala o šest procent kratší převody a zásah do elektroniky zrychlil její řazení při podřazování až o čtyřicet procent, zatímco směrem nahoru dokáže měnit kvalty o třicet procent rychleji než ta původní.
Ferrari 275 GTB Competizione: vítězný stroj z Le Mans 1967 prodán v aukci za 227 milionů
Původní nezůstala ani karoserie a především aerodynamika. Rozsáhlejší použití karbonu snížilo váhu auta z 1630 na 1520 kg, která je rozdělena v poměru 46:54 ve prospěch zadní nápravy a výkonová hmotnost díky tomu poskočila ze 454 na 513 koní na tunu. Také proto F12tdf zrychlí z nuly na stovku za 2,9 sekundy (- 0,2 s) a na dvojnásobnou rychlost se dostane za 7,9 vteřiny (- 0,6 s).
Ferrari Dino oficiálně potvrzeno Marchionnem, pohánět jej zřejmě bude V6 twin-turbo
Aby těch impozantních informací nebylo málo, měli bychom dodat, že auto nyní díky úpravám generuje přítlak až 230 kg při rychlosti 200 km/h, což je o 107 kg vyšší hodnota než v případě Berlinetty. Dynamiku dále vylepšuje takzvaný „virtuální rozvor“, což je v hantýrce Ferrari systém řízení zadních kol pomáhající krotit vyšší výkon motoru v kombinaci s přilnavější přední nápravovou osazenou širšími pneumatikami, což by za normálních okolností vedlo k větší přetáčivosti. Ve Ferrari si uvědomili, že jejich zákazníci nejsou piloti F1 a toto řešení jim má přinést více stability v zatáčkách.
Nové Ferrari 488 Spider (2015): na stovce za 3 sekundy, bez střechy za 14
Neméně zajímavě působí také údaje o brzdovém systému. Ferrari detailní data o konstrukci nezveřejnilo, pouze připomíná, že jde o podobné řešení s jednodílnými třmeny jako u LaFerrari, brzdnou dráhu nicméně automobilky prozradila. Podle jejího měření dokáže F12tdf zastavit z rychlosti 100 km/h na vzdálenosti jen 30,5 metru a dvojnásobné tempo vůz zkrotí na 121 metrech.
Pokud právě zvažujete telefonát účetnímu, cenovku pro vás ještě nemáme, váhat byste však příliš dlouho neměli. Ferrari nemá v plánu postavit více než 799 aut.
Ferrari F60 America (2014): dramaticky přepracovaná F12 Berlinetta přišla o střechu
