Vezl jsem z Prahy do Štětí známého. Jsem zvyklý dodržovat rychlost a slunečný den vyzýval k pohodové jízdě. Ale jenom do Roudnice nad Labem. Tam jsem dojel kamion, který měl zřejmě stejnou cestu. Předjet ve městě nešlo a tak jsem jel poslušně za ním. Při výjezdu z Roudnice mě slunce příjemně hřálo do tváře ale také způsobilo, že díky zecadlovému efektu nebylo vidět na ručičku tachometru. Proto jsem udržoval stejnou vzdálenost i rychlost za kamionem. Před poslední zatáčkou s tabulí konce obce jsem najednou u zastávky viděl stát městskou policii s civilním vozem. Instinktivně jsem přesto přibrzdil, ale asi to nebylo moc platné, protože za zatáčkou mě další městský strážník zastavil. Kamion však nechal projet bez povšimnutí a stejně tak i ostatní vozy, jedoucí za mnou. Když jsem se ptal po kamionu, řekl, že kolegové mu hlásili pouze můj osobní vůz, tudíž kamion jel dle předpisů. Stálo mě to 1000 Kč a 2 body. Přesto dodnes mám při průjezdu Roudnicí pocit nespravedlivosti a bezmoci, které je každý slušný řidič vystaven těmto tzv. "strážcům zákona", kteří pokutují pouze toho, kdo se jim hodí, nelíbí nebo koho si vyberou za oběť. Kdo chce psa bít, hůl si najde. Je ale smutné, když takoví strážci pořádku mají různé měřítko na jeden sporný a malicherný přestupek v místě, kde již nelze nikoho ohrozit. Máme se pořád co učit, všichni.