Nemálo dotazů směřuje k situacím na parkovištích kolem velkých obchodních domů a k dopravním nehodám, ke kterým v různých obměnách na těchto plochách dochází. Podrobněji se tedy podíváme na nejčastější z nich.

Nejprve je nutné předeslat, že dalším textem nejsou nijak dotčeny rozpory ohledně toho, zda parkoviště jsou nebo nejsou místy ležícími mimo pozemní komunikace a tedy zda na nich vůbec pravidla silničního provozu dle zákona 361/2000 Sb. platí nebo ne. Pro další výklad nebude tato skutečnost až tak relevantní, protože z hlediska náhrady škody při dopravní nehodě by se pravidla silničního provozu stejně aplikovala subsidiárně.

Toto bude asi nejčastější situace, při které nezřídka dochází k nehodám, protože couvající řidič nevidí projíždějící vozidlo. Ust. §24 zákona o provozu na pozemních komunikacích k tomu stanoví:

- při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích;

- vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.Ačkoliv pravidla silničního provozu neobsahují další nápovědy, lze mít za to, že viníkem dopravní nehody bude v takovém případě zásadně couvající řidič z důvodu porušení shora uvedené povinnosti neohrozit. Argument, že pořádně neviděl, nebude navíc dostačující, protože v takovém případě si má zajistit couvání za účasti pomocníka (to ale nemusí být vždy praktické, když vám nechce nikdo pomoct a hlavně ani není taková častá praxe). Faktem ale zůstává, že vina bude zásadně na straně couvajícího řidiče.

Tato situace už je méně jednoznačná a pravidla pro její řešení nedávají jasné vodítko. Nabízí se sice např. pravidlo přednosti vozidel přijíždějících zprava, ale to by v některých případech znamenalo přednost vyjíždějících vozidel, což asi není adekvátní situaci. Dle právncikého názoru by se měla aplikovat analogická pravidla pro vyjíždění po zastavení nebo stání od okraje pozemní komunikace podle §25 odst. 6 zákona o provozu na pozemních komunikacích podle kterého:

“Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“

Za viníka dopravní nehody bych proto v takovém případě viděl vozidlo vyjíždějící z řady vozidel.

U prvního popisovaného případu mají oba řidiči stejné povinnosti a pokud dojde k dopravní nehodě, bude se posuzovat, jak mohl kdo následku zabránit (např. jak daleko už byl první couvající, když druhý začal couvat apod.). Z hlediska náhrady škody by ale takový případ patrně skončil poměrem 50:50. Odlišnosti v rozsahu zavinění v konkrétním případě však nelze vyloučit.

U druhého případu by se pro změnu dala aplikovat analogicky pravidla pro jízdu křižovatkou, tj. že by přednost mělo vozidlo, které odbočuje doprava. Jednoznačné vodítko pro to v pravidlech ale schází, takže konkrétní případy se budou řešit individuálně a podle konkrétních okolností.