Tři budíky a základní digitální displej v přístrojové kapličce, tři otočné ovladače topení a klimatizace, sedmipalcová dotyková obrazovka systému Media Nav Evolution, kterou automaticky dostanete k výbavě Stepway. Vše přehledné a jasné jako facka – žádná zákeřnost. Na rozdíl od první generace jsou tlačítka stahování oken ve dveřích a ne před řadící pákou, jsou ovšem vystrčena dovnitř na celkem masivním sloupku, který lehce ubírá vnitřní prostor. Přední sedačky jsou široké a měkké, ale neposkytují moc velkou oporu – ujet v nich tisíc kilometrů na jeden zátah bych nedoporučoval. Dovnitř se snadno nastupuje a i pozice za volantem je příjemná, výškové seřizování pásů, kormidla i sedačky je ve verzi Stepway automaticky bez příplatku. Airbagy řidiče, spolujezdce i boční airbagy vpředu jsou standardní výbavou všech verzí, u spolujezdce se dají vypnout – ISOFIX je vzadu na bočních sedadlech. S místem nad hlavou je to v druhé řadě sedaček v pořádku, pro kolena je však k dispozici méně místa – opěráky jsou dělené v poměru 40:60 procentům. Kufr se základním objemem 320 litrů je dobře přístupný a navzdory nakládací hraně nad úrovní jeho podlahy sem zavazadla naložíte bez problémů – po sklopení sedaček ale nevzniká rovná plocha.
Kvalita interiéru odpovídá faktu, že základní cena Sandera je nastavena na 174 900 Kč. Měkčené plasty neexistují a slícování je průměrné, na druhou stranu materiály působí naprosto nezničitelně.
Turbem přeplňovaný tříválec 0,9 TCe? Možná si řeknete, že věc s menším objemem, než má vaše rychlovarná konvice, nemůže pohánět auto. Ale ano, zátah sice musíte lovit spíše ve středních otáčkách a nejste nejrychlejší při rozjezdu na semaforu, ale na věci i osoby, které je možné do Sandera naskládat, s přehledem stačí. Reakce na plyn jsou rozvážné a nezáludné, motor svým zvukem připomíná šicí stroj nebo samopal Heckler&Koch MP5SD s tlumičem – ve vyšších otáčkách není hlučný, jeho vibrace jsou také dobře podchycené. Relativně dlouhá řadící páka nemá moc přesně dané dráhy, ale její obsluha nevyžaduje příliš velkou sílu.
Sandero ve verzi Stepway má větší světlou výšku – u většiny výrobců to znamená, že podvozek této situaci přizpůsobí. Zde se však zdá, že k výraznějšímu ladění nedošlo. V zatáčkách se auto dost výrazně naklání a nedoporučoval bych jeho zkoušku losím testem. Na dálnici se tato houpavost také projeví, v rychlostech přes 110 km/h už musíte být ve střehu. Na druhou stranu, jízdní komfort je na vysoké úrovni, rány od podvozku se ozvou jen na velkých nerovnostech a světlá výška se hodí, pokud jedete třeba... Na chalupu lesní cestou s vyjetými kolejemi. Samozřejmě nejde o offroad, vždyť také nemá a nemůže mít pohon všech kol, ale na projetí lehčího terénu s přehledem stačí.
Fakt, že samotná Dacia označuje Sandero Stepway za crossover, můžeme se shovívavým úsměvem přejít. Je to lehce lifestylový hatchback na chůdách, jehož hlavní devizou je právě zvýšený podvozek. Z testu sice můžete nabýt dojmu, že je v řadě ohledů průměrný a působí trochu zastarale, ale do současné doby jednoznačně patří. Proč by se jinak v roce 2017 nabízely jednoduché mobily pro důchodce, nebo Nokia prodávala hromady kusů nové 3310? Snadno se ovládá, jeho řízení na vás neklade žádné nároky – i jednoduchost může být krásná. A fakt, že za 276 tisíc dostanete auto s plnou výbavou (snad až na parkovací kameru za pět tisíc), je také velmi zajímavý. Nenáročného řidiče Sandero Stepway nadchne.
