RADOSTI
Extravagantní design; Silný motor; Odhlučnění interiéru

STAROSTI
Komfort vysokých kol; Praktičnost

Citroën se svojí prémiové řadě DS v poslední době věnuje hlavně na čínském trhu. Aby to nám Evropanům nebylo příliš líto, vyfintil svojí kompletní trojici modelů o paket Faubourg Addict. S tím už jsme se seznámili v menší „dé-es trojce,“ takže by vás teď neměl překvapit černý lak Whisper, laserem vyřezané symboly DS na zrcátkách nebo litá kola s diamantovým výbrusem.



Jsou to jen drobnosti, ale to ve výsledku jen potvrzuje, jak trvanlivý design se Francouzům podařilo navrhnout. I po letech dokáže u kolemjdoucích vzbudit pozornost svými nekonvenčními tvary a soudím, že zrovna příplatkový paket na to má jen pramalý vliv. Jistě, forma tady vítězí nad funkcí, takže třeba zadní dveře nemají stahovací okna a také prostor vzadu je spíše podprůměrný. Jestliže však chcete jezdit autem, které vypadá jako koncept z autosalonu, budete mu nějaké ty nedokonalosti muset odpustit.

Naštěstí alespoň za volantem je všechno v pořádku. V nejlepším pořádku, interiér je velmi dobře smontovaný a materiály jsou, alespoň v téhle vrcholné verzi, opravdu na úrovni. Palubní desku pokrývá kůže (nebo její velmi dobrá imitace) a nechybí tady ani další prémiové materiály, třeba jako kov.

Vyrobit z něj ale hlavici řadicí páky je jedna z těch nedomyšleností, která Citroënu ubírá na dokonalosti. V zimě strašně studí a v létě neskutečně pálí. Jinak se řazení nedá upřít přesnost a jistota zařazeného stupně, která bývá mnohým francouzským modelům zcela cizí. Citroen DS4 1.6 THP 200Pojďme od převodovky k tomu, co s ní bezprostředně souvisí – motor. Jakkoli dokáže být přeplňovaná benzínová šestnáctistovka pod kapotou DS4 zábavnou volbou a nebál bych se ji komukoli doporučit, pro některé zákazníky může logičtější výběr představovat diesel. A co teprve ve vrcholné verzi 2.0 HDi, která produkuje 163 koní a tučných 340 Nm.

Předjíždění zvládne hladce, stejně jako rychlý let po dálnici. Stačí chvilka nepozornosti a ručička tachometru už olizuje číslici začínající dvojkou, zatímco váš řidičák pomalu zelená strachy. Stovka za 8,6 sekundy a maximální rychlost 212 kilometrů v hodině jsou hodnoty více než dostatečné pro většinu situací, do jakých stylovku ze země galského kohouta zatáhnete. Nebo alespoň pro mě byly, nikdy jsem neměl pocit nedostatku výkonu. Kombinovaná spotřeba 4,9 l/100 km sice zůstane realitou jen pro zcela defenzivní řidiče, reálně se dostanete na pořád dost příjemných šest litrů na sto bez výraznějšího omezování.

 
Je ohromná škoda, že Citroën během ladění podvozku nezavítal na české silnice. Třeba by pak testovaný exemplář jezdil docela jinak a já nemusel psát následující řádky. Jízda v Citroënu DS4 má totiž jak světlé, tak i stinné stránky. Na kvalitním asfaltu se karoserie pohupuje s uvolněností vzduchového podvozku, perfektně to funguje třeba na dálnici, kde se projeví i výborně odhlučněný interiér.

Ovšem rozbitý asfalt pro podvozek představuje výzvu, kterou nedokáže zcela splnit. A to především vlivem nízkoprofilových pneumatik nazutých na osmnáctipalcových discích, které tuhým tlumičům práci příliš neulehčí. Pokud vám navíc v zatáčce zkříží cestu podélná nerovnost, nedokáže DS4 zabránit odskočení zádě. Ve svých dávných vzpomínkách si na takové chování u benzínového motoru nevzpomínám a soudím, že jen menšími koly to nebylo. Podvozek byl zkrátka naladěný poddajněji.

Jenže přes tohle všechno zůstává Citroën, alespoň při pohledu do ceníku, až nezdravě sebevědomý. Základní cena startuje lehce pod půl milionem, s dvoulitrovým turbodieselem si připravte nejméně 666 900 Kč. Nám ale dělala společnost ještě vyšší výbava Sport, a ta přijde na 709 900 Kč, naštěstí už není moc za co připlácet. Bi-Xenony stojí 21 900 Kč, navigace 19 900 Kč a kožené čalounění Habana si automobilka cení na 36 900 Kč. A abychom nezapomněli, paket Faubourg Addict navýší fakturu o 17 900 Kč. S tím a nějakými dalšími drobnostmi se celková částka snadno přehoupne přes osmi set tisícovou hranici.

Verdikt
Jestli se vám DS4 líbí svým designem, nebudu vám to rozmlouvat. Mně ostatně také. Ale právě kvůli naladění podvozku naftové verze bych se osobně porozhlédl u jiných prémiových konkurentů. Nebo alespoň zvolil možná méně stylové, ale o to praktičtější sedmnáctipalcové disky, ideálně v kombinaci s benzínovou jedna šestkou.