Automobilky do vývoje spalovacích motorů investovaly nemalé částky, stejně jako petrolejáři do ekologizace paliv. Vzhledem k přísnějším emisním limitům ale nutně poroste zastoupení neropných alternativ. Biopaliva budou kvůli omezeným zdrojům problematická. Kolem roku 2030 vzroste podíl na spotřebě energie u elektromobilů a plynných alternativ včetně vodíku na čtvrtinu.

Ropa zatím není plně nahraditelná a minimálně pro další 15leté období tak stále zůstanou rozhodující spalovací motory. Nejméně do roku 2030 až 2040 tak bude většinový podíl energie v dopravě pocházet z ropy a ve složení vozového parku budou i nadále dominovat automobily na benzín a motorovou naftu. „Prokázané zásoby ropy jsou na dalších 40 let, odhadované dokonce na 100 let. Vzhledem k tomu, že automobilky investovaly do vývoje spalovacích motorů enormní částky, nebudou se jich chtít jen tak vzdát,“ uvádí Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

Obměna 1,2 miliardy vozidel na celé planetě bude podle něj trvat určitě dalších 50 let. V roce 2030 se očekává celkový počet vozidel na planetě až 2 miliardy, přičemž přibývat budou i nadále hlavně vozy s pohonem na fosilní paliva. „Zákazníci stále vysokou měrou preferují benzínové a dieselové automobily. Z průzkumů vyplývá, že jen 10 % řidičů, kteří plánují nákup vozu v příštích 12 měsících, zvažuje automobil s alternativním pohonem,“ dodává Václav Loula.

S ohledem na stále rostoucí význam potravin pro výživu dnešních i budoucích generací nebudou biopaliva první generace vyráběná z olejnatých, cukernatých či škrobnatých plodin dlouhodobě perspektivní. V horizontu nejbližších 5 let tak bude pod tlakem emisních limitů podpora přesměrována na vyspělá biopaliva takzvané druhé generace z odpadů. „Půjde o dražší technologie a o zdrojově složitou a náročnou surovinu. I když získají legislativní podporu, bude problém ve zdrojovém zajištění a jejich kvalitě,“ podotýká Václav Loula.

Se standardními motory se ovšem bez ropy neobejdeme. Biopaliva ji stěží nahradí. „Pokud by zemědělství mělo uživit vedle lidí i auta, znamenalo by to sedmkrát větší potravinářskou produkci. Zemědělství by to zkrátka neutáhlo, a proto bude biosložka v homologovaných palivech po roce 2020 zastoupena jen podílem dle platných norem,“ dodává Václav Loula. Vedle stálé dominance fosilních paliv je tak třeba počítat též s nástupem alternativních pohonů neropného původu, jako je CNG, jeho zkapalněná forma LNG, elektromobilita a vodík, a s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v dopravě.

Již dnes lze pozorovat, že se zastoupení alternativních pohonů v automobilech zvyšuje. Podle ČAPPO vzroste podíl plynných paliv do roku 2030 skoro trojnásobně a podíl elektrického pohonu více než čtyřnásobně. V roce 2030 by měly elektromobily a plynné alternativy včetně vodíku tvořit již čtvrtinový podíl na celkové spotřebě. Podle Václava Louly by ve vzdálenějším horizontu kolem roku 2045 až 2050 mohly být vodíkové palivové články ve všech osobních automobilech vyšší třídy. „Vodík je z pohledu emisí bezkonkurenčně nejlepší, dojezd vodíkových aut je srovnatelný s dojezdem současných benzínových vozů a plnění stlačeným vodíkem trvá řádově minuty. Vodíkový pohon je však v tuto chvíli ekonomicky nereálný,“ uzavírá Tomáš Kadeřábek