V roce 1965 byl ve Velké Británii stanoven rychlostní limit na dálnicích na 70 mil za hodinu, tedy na 112 km/h, pokud se chcete bavit v kontinentálních jednotkách. Z pohledu tehdejších aut to možná byl limit rozumný, mělo se hlavně jednat o zvýšení bezpečnosti. Británie byla jednou z prvních zemí, většina států zavedla limity až v 70. letech jako reakci na ropnou krizi.

Podle nového ministra dopravy Philipa Hammonda je ale již limit 70 mil za hodinu zcela zbytečný a hlavně "zastaralý". Zapadá prý do doby, kdy auta ještě neměla ani topení a kotoučové brzdy, natož nejmodernější bezpečnostní zařízení jako třeba asistent pro jízdu v pruhu nebo aktivní tempomat schopný sám auto zabrzdit. Chce tím také kompenzovat rozšiřování zón s nejvyšší dovolenou rychlostí 20 mil za hodinu (32 km/h) ve městech.

Návrh, který by umožnil lidem jezdit aspoň necelých 130 km/h a který by mohl vstoupit v platnost od roku 2013, se ale samozřejmě setkává s kritikou u všech ekologických a jiných teroristických skupin, které tvrdí, že se tím zvýší nehodovost, počet obětí a hlavně emise. Přitom je dokázáno, že vyšší rychlost nemusí znamenat automaticky vyšší spotřebu a záruku smrti. Například "pokus" v Rakousku, kde se na určitém úseku dálnice zvedl limit na 160 km/h, dokázel, že nejen klesly emise, ale snížila se i nehodovost proti období, kdy zde platilo obvyklých 130 km/h.

autoweb.cz