Ovladatelnost
Náhoda chtěla, že jsem za volant GT přesedl z lehkého a hbitého hatchabacku a ten „kulturní šok“ v první zatáčce byl srovnatelný se zakousnutím do nanuku bezprostředně po vypití horkého čaje. Anebo si zkuste představit, jaké to musí být zatočit s rozjetou míchačkou na beton. Vyjde to zhruba nastejno.Po pár metech si člověk na tu masu a její značnou setrvačnost samozřejmě zvykne, naučí se odhadovat a cokoli dalšího mu již tak dramatické nepřipadá, každopádně tohle není auto, u kterého je radno zapomínat na jeho pohybovou energii. Brzdy z ní kradou jouly s obdivuhodnou chutí, pokud můžu soudit z běžné i svižnější jízdy, nemají problém ani s vadnutím, ale ta hmota s vyšším těžištěm se zkrátka skládá do oblouků méně ochotně než v případě běžné pětky. A to tak, že o dost.
Naopak výjezdy ze zatáček jdou Gran Turismu se systémem xDrive lépe, než by kdy typický majitel (odhadem 50 + a v krvi hodně rozvahy) mohl doufat či potřebovat. Nevím, jestli bych u primárně komfortního vozu potřeboval pohon všech kol, tenhle však pracuje ve prospěch řidiče - pomáhá udržet neutralitu, respektive lehce stáčet záď, i když nepochybuji, že zde šlo primárně o trakci ve špatných podmínkách než radost z jízdy.Co bych uvítal raději než xDrive, je doladění komfortní stránky podvozku, čímž se asi dostávám k jediné vážnější botě tohoto automobilu. GT vysloveně nepohodlné není, mám za to, že nabízí lepší celkovou kvalitu jízdy než sedmička, dojem ale opět nahlodávají pneumatiky typu run-flat. Možná jsem bláhový, když od auta určeného převážně lidem s počínajícími či akutními problémy kloubového aparátu čekám na silnici bohorovný klid, tady ale doslovně cítíte, jak by velká pětka mohla být konejšivá a jak ji právě gumy s tuhými bočnicemi okrádají o přepychový charakter.