V dalším díle týkajícím se stání a zastavení (společně parkování) se podívám na některé Vaše dotazy, kdy se mne ptáte, zda tam či onam smíte nebo nesmíte stát nebo zastavit.
Výčet zákazů stání a zastavení naleznete v ust. §27 zákona č. 361/2000 Sb. a vypadá takto:
(1) Řidič nesmí zastavit a stát
a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,
g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,
h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",
i) ve vyhrazeném jízdním pruhu,
j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,
k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
l) na mostě,
m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,
n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
p) na tramvajovém pásu,
r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,
s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.
Beran: Parkování podélné, kolmé, šikmé, ve druhé řadě, v jednosměrce
Jak patrno, výčet je to dlouhý, a to ještě není kompletní. Vaše dotazy pak směřují hlavně k bodům c), d), r) a s). U zákazů stání a zastavení týkajících se parkování se mne často ptáte, jakým způsobem policie nebo městská policie prokazuje splnění nebo nesplnění dané podmínky. Kromě případů, kdy je zjevné, že vzdálenost dodržena není (auto stojí přímo na přechodu nebo v křižovatce), musí policista nebo strážník použít pro změření a zadokumentování stavu kalibrované měřící pásmo, aby byl takový důkaz použitelný ve správním řízení. Samozřejmě pro usnadnění posuzování jsou příslušná místa označena navíc žlutou plnou čárou vyznačující úsek zakazující stání nebo zastavení.
Pozor na stání v křižovatce typu „T“, tam je to naproti „nožičce“ při splnění ostatních obecných omezení povolené.
Dalším z typických míst, kde řidiči parkují a nesmí, je tráva u pozemní komunikace. Jak je uvedeno v písm. r) shora uvedeného ustanovení, na silniční vegetaci, tj. trávě, která přiléhá k tělesu pozemní komunikace, stání a zastavení dovolené není.
