V této souvislosti určitě stojí za připomenutí, jak se vlastně pravomoc policistů měřit rychlost vyvíjela. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nikdy neobsahoval ustanovení, podle kterého by obecní policie směla rychlost měřit. To však nijak nebránilo některým obcím a jejich obecním policiím, aby si toto právo nepřisvojovali a po partyzánsku rychlost neměřili.
Původní argumentace obecní policie vycházela z toho, že podle zákona jsou oprávněni odhalovat přestupky jako takové a pranic nedbali na to, že jejich kompetence ve vztahu k silničnímu provozu byla v zákoně výslovně okleštěna. Už v dobách minulých dobře vycítili ekonomický potenciál takového postupu, a proto neváhali hledat v zákoně jakoukoliv skulinu, kterou by takový postup právně odůvodnili. Že to není slučitelné s původní ideou funkce samotné obecní policie, nedbali. A že jejich právní argumentace byla nepřesvědčivá, snad není nutné ani zdůrazňovat.
Jste dobrý (či spíše pozorný) řidič? Pak zvládnete psychicky náročný kvíz!
Zákonodárce však mnoho překážek obcím nekladl. Změnou byla novela zákona o silničním provozu, která výslovné právo obecní policii dala, avšak muselo se jednat o místa schválená Policií ČR a označená příslušnou značkou. Několik správních řízení ovšem záhy ukázalo, že měření v místě, kde značka chybí, např. Ministerstvo dopravy jako odvolací orgán proti rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, za zásadní nedostatek stejně nepovažuje, tudíž se z toho stalo formalite.
Následně pak byla tato překážka odstraněna a zůstala jen podmínka schválení daného místa měření Policií ČR.
Co se měření obecními policiemi týče, je třeba si uvědomit zejména masovost, s jakou obce k měření přistoupili. Jakkoli netleskám nadšením nad dopravní policií měřící rychlost, alespoň toto jejich měření znamená jejich přítomnost v provozu (jakkoli skrytou a tedy dle mého názoru méně efektivní). Obce na to šli ve velkém, když nainstalovali průměrná měření, která „chrlí“ miliony (to jsem si nevymyslel) „přestupků“ ročně např. jen v Praze. A záhy se s toho stal „kšeft“. Bezpečnost provozu šla stranou a řešil se jen výnos.
Nemohu tedy než souhlasit s některými zákonodárci, že toto prostě není v souladu s původním účelem (nehledě k tomu, že to s bezpečností provozu nemá nic společného) a že by tuto kompetenci měla mít v prvé řadě Policie ČR.
Řidiči, naučte se bránit - deset tipů pro jednání s policií
Ostatně objektivní odpovědnost za správní delikt provozovatele je jen reakcí na reakci řidičů na automatizovaná měření rychlosti provozovaná obcemi a jejich obecními policiemi. Např. takové Policii ČR by neexistence objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla vůbec nechyběla, protože když vás chytnout na místě, je řidič jasně určený a provozovatele není nutné řešit.
Celý ten systém měření rychlostí obcemi se patologicky rozbujel a stal se jen penězovodem od řidičů k obcím, což nebyl jeho původní účel. Původním účelem měl být pozitivní vliv na bezpečnost provozu a nikoli vylepšování obecní kasy další „místní daní“. Pokud zákonodárce danou možnost zruší, bude to dle mého názoru pozitivní krok směrem ke transparentní a důvěryhodné veřejné správě, která ctí svůj účel a nesnaží se moci využívat k tomu, aby vylepšovala obecní kasu. O negativním dopadu na úctu k dopravním předpisům samotným ani nemluvě.
