V návaznosti na poslední článek, kde jsem se věnoval tématu dopravních nehod, které vzniknou v důsledku matoucího dopravního značení, se samozřejmě hned objevila zřejmá otázka, jestli za vzniklou škodu nemůže odpovídat někdo třetí, např. vlastník dané pozemní komunikace nebo nikdo jiný, když řidič jednal v souladu s dopravním značením.
Abychom se hned úvodem vyjasnili, o jaké situaci se budeme bavit, jde o případy, kdy přednost mají všichni, což je logické, protože pokud nemá přednost nikdo, tak nikdo nesměl jet a nemůže tedy tvrdit, že mu vznikla škoda v důsledku nekonzistentního dopravního značení. Naopak, pokud řidič má podle dopravního značení za to, že má přednost a chová se podle toho, jedná po právu a pokud tak jednají oba (ze svých pohledů to tak může být), tak neporušili nic, tudíž je jejich cesta k uplatnění nároku vůči třetí straně teoreticky otevřená. Nejprve se podíváme na to, kdo by měl být tím, kdo odpovídá.
1. Vlastník komunikace
Pochopitelně se hned úvodem nabízí vlastník dané komunikace, který má danou komunikaci v obsluze a nese za ni odpovědnost. Rozsah jeho odpovědnosti je upraven v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Jeho odpovědnost je však limitována ze zákona pouze na tzv. závady ve sjízdnosti dle ust. §27, odst. 2 výše uvedeného právního předpisu, „pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“.
Beran: Definice křižovatky znovu navštívená
Závadou ve sjízdnosti se pak rozumí: „taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům“.
Jak patrno toto s dopravním značením nesouvisí. Vlastník příslušné pozemní komunikace tak za škodu vzniklou takovou situací zřejmě neodpovídá.
2. Stát, obce, kraje
Dalším, kdo by odpovědnost mohl mít, jsou příslušné správní úřady, pokud schválily takové dopravní značení. Česká republika obecně odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Stejně tak odpovídají municipality (obce, kraje) v rámci své samostatné působnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
„§ 13 zákona č. 82/1998 Sb.
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené 8a) lhůtě.“
Odpovědnost státu nebo obce či kraje by pak mohla přicházet v úvahu v případech, kdy skutečně povolil takto nesmyslné dopravní značení v rámci své zákonné kompetence a prokázala by se příčinná souvislost.
Jste dobrý (či spíše pozorný) řidič? Pak zvládnete psychicky náročný kvíz!
3. Třetí osoba
Jako další pak přichází v úvahu jakákoliv třetí osoba, která by např. svévolně měnila nebo upravovala dopravní značky. Pokud by nějaký „vtipálek“ osadil určitou křižovatku značkami označujícími hlavní silnici všechny směry a pak se bavil vzniklými nehodami, vlastník komunikace, ani stát, ani obec by za to nenesli odpovědnost, avšak pokud by se takovou osobu podařilo vypátrat, bylo by možné uplatnit nárok vůči ní.
