Dobrý den. Už je to více než rok a čtvrt, co NSS dal za pravdu řidiči z Chomutova, který překročil rychlost o 2 km/h. Nicméně stále se dost často měří rychlost na nesmyslných místech a dávají pokuty za naprosté banality. Existuje nějaký jiný příklad, kdy by někdo uspěl u správního řízení nebo u soudu argumentací ohledně materiálního znaku přestupku? Nebo se to jen všeobecně neví, že něco takového existuje? Dále mi není moc jasné, podle čeho přesně se to posuzuje. Zazněly tady již různé důvody, např. parkování mimo parkoviště přes noc v obytné zóně, pokud je všude plno; příjezd druhou stranou ostrůvku na parkoviště (přes zákaz vjezdu), když tam nikdo není; jízda po dálnici na obchvatu města bez dálniční známky; vycouvání z jednosměrné ulice (cca 5 m); průjezd zlomek sekundy po zhasnutí zelené šipky doprava na křižovatce; jízda cca 160 km/h na úplně prázdné dálnici s bezpečným vozem, atd. U většiny jste řekl, že by to bylo dost těžce obhajitelné. Proč? Já mám za to, že tyto "přestupky" určitě zájem společnosti neohrožují. A pokud ano, tak jak? Z čeho ten soud vychází? A jak je vlastně definován veřejný zájem, resp. zájem společnosti? Děkuji.