V tom prvním máte velkou pravdu a všichni zůčastnění, včetně samotných týmů, by se na tom s vámi shodli. Na doby, kdy mohl do Formule 1 každý větší garážový tým pouze na základě svého nadšení a vybrání všech půjček od kamarádů, se dnes vzpomíná s velkou nostalgií.Bohužel tenkrát ale platilo i to, že každý druhý třetí závod se někdo zabil. To se v novodobé F1 nestalo už přes deset let (naposledy Senna a Ratzenberger v Imole v roce ´94), z velké části proto, že se tolik změnila konstrukce monopostů s důrazem na bezpečnost, která pak diktuje řadu daných vlastností auta. Legenda šestikolové formule má opravdu tuhý kořínek a každý, kdo závody jen trochu sleduje, i po třiceti letech ví, že se jmenovala Tyrell. Někdo dá dohromady i označení P34 (na obrázku). Od šestikolové koncepce se ale odstoupilo už tenkrát, a to hlavně proto, že přední menší kola vyžadovala odlišné pneumatiky a Bridgestone na jejich samostatný vývoj nechtěl dávat peníze navíc. Pokud jde však o názor, že větší rozmanitost by ukázala plný potenciál konstruktérů, nemusíte mít o jejich uplatnění starost, protože ze sebe stále vydávají to nejlepší, ale jen v úzkém hracím poli daném pravidly. Dnešní F1 jsou všechny bez výjimky na kosmické úrovni a podle toho vypadají i jejich ceny. Kolotoč nákladů, reklamy, televizních poplatků a rozdělování výnosů se v posledních letech tolik propírá a je tak složitý, že nemá cenu se do něj tady pouštět. Došlo to ale tak daleko, že se spustil pud sebezáchovy F1 a v příštích letech má dojít k technologickému návratu monopostů zpátky na zem. Jedním z cílů je, aby se závody přesunuly právě z rýsovacích zpět na okruhy.