To vědí jen oni, ale vzhledem k více než osmisetkoňovému výkonu (právě potvrzeném Guinessovou knihou jako nejsilnější auto na světě) a nízkému hladkému tvaru by to mělo být reálné. S panem K. jsem mluvil před dvěma lety v Ženevě a seděl v jeho autě. Neměl tam žádné modelky, narozdíl od stánku podivného Laraki vedle něj, jen pár dalších, jemu podobných, ledově klidných Švédů. Každopádně v té době o žádných rychlostních rekordech nebyla řeč. S reálným nástupem Veyronu je ale čtyřstovka takříkajíc "velkou výzvou," a také jistým mediálním a potažmo obchodním tahákem.I když se to nezdá, zrychlit auto ze 250 na 270 km/h dá mnohem větší úsilí, než se rozjet ze 150 na 170 km/h, a to kvůli stále rostoucímu odporu vzduchu a pneumatik. Těch 386 km/h McLarenu F1 tedy žádná sériovka zatím nepřekonala, i když speciály Le Mans, od McLarenu nepříliš odlišné (však tam také několikrát vyhrál) jezdí na dlouhé rovince kolem 400 km/h už mnoho let. A přirozeně nesmíme zapomenout ani na britský rekord rychlosti zvuku na solných pláních v Utahu z roku 1997 s autem ThrustSSC - 1228 km/h (Mach 1,02). Jen pro zajímavost, a tohle je opravdu velmi poučné: jestliže Veyron bude pro 400 km/h potřebovat 1000 koní, ThrustSSC potřeboval pro 1228 km/h celých 120 000 koní. Je to sice raketa na kolech, ale také si říká auto. A tohle si taky nemůžu nechat pro sebe: z nuly na 1000 km/h zrychluje za 16 sekund. Váží sice deset tun, ale posledních osmdesát let pokusů a omylů v honbě za rychlostním rekordem ukázalo, že když chcete jezdit Machem 1, musí vaše auto vypadat právě takhle, a ne jinak. Jak to vypadá, u té čtyřstovky ještě dlouhou dobu zůstaneme.