Dobrý den, pane doktore, starší paní zdědila na základě výdeje dat z registru vozidel auto po svém zesnulém manželovi. Nemá k němu doklady, značky, vůbec neví, co se s autem stalo; vzpomíná si jen na to, že někdy před 10-12 lety měl manžel škodovku, ale vůbec neví, zda jí někomu prodal, daroval, nebo zda jí dal do šrotu. Přesto má usnesení o dědickém řízení, ve kterém je zapsána jako dědic uvedeného auta. Není schopna provést ve vztahu k autu žádný evidenční úkon, protože vůbec neví, jaký úkon by měla provést; k vyřazení auta by měla splnit zákonné podmínky a předložit nějaké potvrzení nebo doložit, co je s autem. Bohužel nic neví a nechce lhát ani si vymýšlet. Asi by bylo hloupé dožadovat se úředního vyřazení auta z evidence v situaci, kdy auto může mít někdo jiný a způsobit mu tím škodu. Myslíte, že je normální, kdy notář jen na základě starého záznamu v evidenci zahrne do soupisu majetku auto, o kterém nikdo nic neví? Starou paní nikdo o ničem nepoučil, usnesení nabylo právní moci a teď se stala majitelkou auta, o kterém vůbec nic neví. Bojí se, že auto v minulosti nemuselo být pojištěné; pokud ještě někde existuje, může jí obeslat Česká kancelář pojistitelů a žádat nemalé částky jako sankční poplatky, nebo se auto může objevit někde jako autovrak v katastru nějaké obce a ona pak bude mít problémy. Otázka: 1.) Je normální, že v ČR lze zdědit věci a auta, o kterých nikdo nic neví, které ani neexistují, a to jen na základě záznamu v evidenci aut, který má jen deklaratorní charakter? 2.) Má či nemá notář, resp. jeho zaměstnanci povinnost řádně o všem poučit dědice? 3.) Jak docílit toho, aby bylo z pravomocného usnesení toto auto vyškrtnuto? Děkuji.