Letní dovolené jsou často spojené s nenadálými úrazy a onemocněními. „Když se podíváme, ze kterých zemí se hlásí nejvíce zdravotních potíží dětí i dospělých, jsou to obvykle Řecko, Bulharsko a Egypt. Málokoho asi překvapí, že Čechy v zahraničí trápí zažívací potíže a záněty horních cest dýchacích. Specialitou jsou pak velmi nepříjemné záněty uší,“ přibližuje praxi Eva Kratochvílová, produktová manažerka cestovního pojištění Generali České pojišťovny. Na co si tedy dát pozor a s čím počítat?
Nejvíc Čechů v létě míří za mořem do Chorvatska. Když už zde k nějaké zdravotní komplikaci dojde, není potřeba panikařit. Tamější zdravotnictví je na dobré úrovni, která není příliš odlišná od podmínek v Česku.
„Síť ambulantních lékařů (ordinacije) je v turistických destinacích poměrně hustá, ordinační hodiny bývají různé, často mají otevřeno do devatenácti hodin. Přestože se pohybujeme v rámci EU a měli bychom být ošetřeni za stejných podmínek jako místní občané a lékaři by měli akceptovat Evropský průkaz zdravotního pojištění, tak se s tím u ambulantních lékařů setkáme spíše zřídka,” potvrzuje praxi u jižních sousedů Jana Ježková, lékařka Europ Assistance. Cestovní pojištění tak i pro tuto destinaci dává jednoznačně smysl.
Další vyšší úrovní lékařského zařízení jsou polikliniky (domovi zdravlja), kde funguje více ambulantních lékařů. Nicméně nebývají v nich často k dispozici potřebné zobrazovací vyšetřovací metody, případně laboratoř. Avšak základní ošetření jednoduchého onemocnění nebo úrazu typu řezná rána či poranění mořským ježkem jsou zde schopni vyřešit.
„Se složitějšími obtížemi nebo v případě nutnosti nějakých vyšetření je třeba vyhledat nemocnice, chorvatsky bolnice, které jsou ve velkých městech jako Pula, Rijeka, Zadar nebo Split,” dodává Jana Ježková.
Chorvatsko má z pohledu cestování a zdravotní péče jedno specifikum – řada turisticky oblíbených míst se nachází na některém z mnoha chorvatských ostrovů, což v případě zdravotních problémů komplikuje transport k lékaři. Někde například trajekty mezi ostrovem a pevninou jezdí jen několikrát denně. Je vhodné s tím počítat a vycestovat s vybavenou cestovní lékárničkou.
„V případě řešení vážných situací se pacienti na pevninu transportují buď letecky vrtulníkem, nebo záchranářskou lodí. S velmi malými dětmi nebo u starších, případně chronicky nemocných pacientů doporučujeme volit dovolenou na pevnině, kde je péče rychleji dostupná,” doporučuje Eva Kratochvílová, produktová manažerka cestovního pojištění Generali České pojišťovny.
Nejčastější diagnózou jsou úrazy. Převážně se jedná o drobná poranění od mořských ježků, pořezání o kameny, odřeniny, pohmožděniny, výrony až po zlomeniny zejména horních končetin. Bohužel se objevují i vážnější dopravní nehody s mnohočetným poraněním a případy tonutí, respektive utonutí.
Druhou nejčastější událostí jsou respirační onemocnění jako jsou anginy, záněty horních i dolních dýchacích cest. Častěji tyto události řešíme u dětí.
Další v pořadí jsou záněty uší, které většinou souvisí s respiračním onemocněním a mnohdy probíhají současně. Zde je věkové zastoupení rozvrstveno více rovnoměrně, nicméně se zde se záněty uší setkáváme méně než v destinacích, kde se klienti častěji, než v moři koupají v hotelových bazénech.
Čtvrtou nejčastější diagnózou jsou kožní obtíže. Jde o různé vyrážky, reakce na bodnutí hmyzem nebo opary. Velmi často zejména na počátku prázdnin řešíme neštovice.
Překvapivě 5. nejčastější diagnózou jsou obtíže vyžadující zubní ošetření. Většinou se jedná o bolesti zubu nebo vypadlé plomby. S touto diagnózou se častěji setkáváme u destinací, kam se jezdí na dlouhodobější pobyty, ale v posledních letech se i v tomto mění chování klientů a chodí na zubní ošetření i při kratších dovolených.
