Reakce na fukušimské neštěstí se různí - od náznaků optimismu v České republice po totální hysterii v německy mluvících zemích. Skutečný důvod k obavám však mají Japonci. Jejich premiér Naoto Kan přijal první z dlouhé řady rozhodnutí, která přijmout musí, přestože tím způsobí své zemi obrovské problémy. Nařídil zavřít nejohroženější jaderné zařízení Japonska, elektrárnu Hamaoka. Okamžitě po vydání prohlášení spadly ceny akcií několika velkých firem, které Hamaoka zásobovala elektřinou. Největší z nich je automobilka Toyota. Její akcie oslabily o 0,9 procenta z 3210 na 3180 jenů.
Hamaoka dodává elektřinu především prefektuře Aiči, kde má jenom Toyota dvanáct továren na díly i celá auta. V jejich sousedství vyrábí své zboží dodavatelé jako Denso Corporation nebo Aisin Seiki Co. Denso oslabilo o 1,6 procenta, Aisin o jedno a půl procenta. Akcie Daihatsu Motor Corporation, největšího japonského výrobce malých aut, ztratily v reakci na rozhodnutí vlády 2,1 procenta. Oslabila také celá tokijská burza, index Nikkei 225 ztratil 0,2 procenta.Zemětřesení nezasáhlo jen výrobce automobilů, jenže právě pro ně přichází další a další rány v nejméně vhodnou dobu. Japonský automobilový průmysl s Toyotou v čele vyváží na trhy, jejichž domácí výrobci mají nové kvalitní produkty a už několik let intenzivně pracují na spokojenosti zákazníků a efektivitě. Rizika spojená se ztrátou pozic jsou pro Japonce větší než dřív, přivést zpět ztracené zákazníky bude velmi těžké.
Jen Toyota přijde s odstavením elektrárny Hamaoka o další tisíce vyrobených aut doma i v zahraničí, kam z Japonska vyváží díly. Nespokojení zákazníci v Evropě i USA už teď ruší objednávky, které Japonci nedokáží pokrýt, a odchází k domáci konkurenci. Automobilka minulý týden odsunula plné obnovení produkce na prosinec, podle analytiků je i tento odhad nyní příliš optimistický. Výroba nepoběží naplno dřív než příští rok v březnu.Následky zemětřesení z 11. března vyvrcholily jednou z nejhorších krizí v historii jaderné energetiky. Svádět vinu na přírodu je hloupé. Přestože autority to přiznávají opatrně, elektrárna ve Fukušimě nebyla připravená na katastrofu, kterou někdo zodpovědný mohl (a měl) předvídat. Stavitelé současných zařízení věděli o možných rizicích méně než víme dnes (většina jaderných elektráren je projektovaná dokonce před havárií v Černobylu) a jejich díla potřebují úpravy.
Jenže modifikace jsou drahé a svět s jejich zaváděním dosud váhal. Zda bude váhat i dál ukáží příští léta, ale nejrizikovější jaderná zařízení uzavřou své brány rychle, přinejmenším v Japonsku. Hamaoka je jedním z nich, stojí totiž v tektonicky silně aktivní oblasti. Podle vládní studie dojde v jejím okolí s pravděpodobností 87 procent do třiceti let k zemětřesení o síle vyšší než osm stupňů richterovy škály.
autoweb.cz
