Zaznamenat značku Cupra už v devadesátkách nebylo pro motoristického fanouška nic těžkého, Seat Ibiza Cupra totiž vládl rallyeové kategorii WRC. Neztratil se ani v populárním mistrovství světa cestovních vozů a zhruba o deset let později vládl šampionátu WTCC.

Možná už tehdy se ve Španělsku rodila někomu v hlavě myšlenka vytvořit si kořeněnou odnož značky. Seaty se sportovním nádechem, atraktivní, rychlé a pro každodenní použití. Oficiálně k tomu došlo na začátku roku 2018, tehdy Cupra představila, jak její optikou vypadá běžný model Ateca.

Jiná mřížka chladiče, barevné doplňky, čtyři výfukové koncovky, větší kola a hlavně nové logo. Ačkoliv v dynamicky vyhlížejícím tvaru lze vidět snad cokoliv od dvou zkřížených prstů po něco, čím Xena-princezna bojovnice, podřezávala své protivníky, jde o dvě vzájemně provázaná písmena "C".

Prvním samostatným modelem, který je nosil, se stal právě Formentor a nutno říci, že málokterá premiéra je takhle povedená. Nebudu lhát, tenhle crossover křížený s hatchbackem je pro mě od začátku nádherným autem, ale to je samozřejmě subjektivní. Mluví za něj každopádně i čísla, 2043 prodaných aut za rok 2022 ho řadí v Česku na 18. místo. A není ještě ani pořádně okoukané, lidé se za ním stále otáčí.

Tomu pomáhají - jako vždy - také detaily. Symbolem značky je měděná barva, v ní je vyvedené jak logo, tak některé doplňky či prošívání. Jde o netradiční odstín, který se navíc hodí do edice Tribe, ve které Cupra do testu dorazila.

Co všechno Tribe obnáší? Například zelené lakování s názvem Cliff, které plně doceníte jedině za světla, a to ještě v případě, když se na auto opravdu zadíváte. Dále matně černý odstín Sport Black u zpětných zrcátek, masky chladiče a ochranných lišt a devatenáctipalcová litá kola. To jsme jen u exteriéru, uvnitř jsou to sedadla s kůži Nappa čalouněná mikrovláknem Dinamica nebo pedály z tmavého hliníku.

Uvnitř se sedí pohodlně, dostatečně vysoko k tomu, aby měl řidič dobrý výhled, ale zároveň ne natolik, aby měl pocit, že řídí SUV. Tomu pomáhají sportovní sedadla, sloužící dobře ve městě i v zatáčkách. Prostoru je ve 4450 milimetrů dlouhém voze dostatek i vzadu, ačkoliv svažující se zadní okno se chvílemi tváří jinak. Zavazadlový prostor nabízí 420 litrů, tedy tak akorát.

V interiéru jsem přítelem tlačítek, Formentor je moderním vozem, takže nemá takřka žádné, ale z nějakého zvláštního důvodu mi to vyloženě nevadilo. Možná to bylo tím, že auto si uvnitř na nějaký high-tech kousek moderní doby zrovna nehraje. Všude kolem jsou plasty a veškeré ovládání je vloženo do infotainmentu.

Ten se ovládá skrze dvanáctipalcovou obrazovku a v první chvíli mě celkem zmátl. Objevilo se přede mnou plno barev a různých schémat - až jsem z toho měl popletenou hlavu. Naopak druhý den ježdění mě překvapilo, že jsem v něm listoval úplně hladce a ocenil jeho rychlost, snadné dohledávání důležitých věcí a plynulost. Navykání bylo tedy rychlé.

[gallery_view id="1472593" count="4"]

Líbí se mi originalita hlasového ovládání, španělská Cupra se s vámi dá do řeči ve chvíli, kdy jí španělsky pozdravíte. Nicméně termín "ola" nepovažuji zrovna za ten nejšťastněji zvolený, a tak mi auto mnohdy skočilo do řeči a já netušil proč.

Seděla mi naopak jiná věc. Nedávno jsem chválil perfektní signalizaci mrtvého úhlu, kterou má Hyundai Tucson přímo v digitálním přístrojovém štítu. Cupra nabízí také hodně zajímavý způsob, zatímco většině ostatních vozů se rozsvítí drobné oranžové světlo na zpětném zrcátku, formentoru se rozsvítí několikacentimetrová část ambientního osvětlení na tom boku, který je právě v nebezpečí. Zajímavé řešení, které nelze přehlédnout.

Motorově má Formentor opravdu slušný rozsah, ti nenároční sáhnou po úplně obyčejné benzínové 1,5 s výkonem 110 kW, ti se závodnickými choutkami mohou šplhat až na 287 kW. Testovaná verze 2.0 TSI nabízela 180 kW, pohon předních kol a sedmistupňový dvouspojkový automat.

Pro tenhle vůz už se tímpádem nerozhodne člověk jen tak, pro auto s 245 koňmi a zrychlením za 6,8 vteřiny na 100 se rozhodne ten, kdo ví, po čem jde. Nadupaný Formentor je výbornou kombinací rodinného vozidla a lehkého semi-sporťáku, který umí na přání pořádně pobavit.

Jedním z důkazu může být například to, že mezi jízdními režimy není žádný mód "eco", to znamená, že nejčastěji budete jezdit stylem "comfort". Ten udržuje většinu koňského stáda tak říkajíc v ohradě a pohybuje se většinu času zhruba na 1500 otáčkách. Naštěstí v momentě, kdy je třeba přidat plyn, Formentor necuká ani nedělá nepříjemné zvuky. Prostě zabere klidně odspodu.

Ve sportovním režimu se motor vytočí zhruba na 2 tisíce otáček, tam přichází jeho přirozené prostředí. Je živý, energický a dodává zvukovou kulisu hodnou své síle. Jen je třeba zvyknout si na menší prodlevu při sešlápnutí pedálu až na zem, okamžitý nášup síly přijde "až" po vteřině.

Řidičsky si takřka nelze stěžovat, i přes devatenáctipalcová kola není Formentor ošizen na komfortu, jezdí se s ním plynule a až překvapivě pohodlně. Podvozek si poradí s kdejakou nepříjemností, která by na první pohled mohla být problémem. Drží také v zatáčkách, nenaklání se a řidiči dodává za volantem jistotu.

Spotřeby jsem se nejdříve zalekl, devět litrů bylo od začátku hladkým standardem, který se mi moc nelíbil. Fakticky je ale logická, odpovídá výkonu. Stlačit se rozhodně pod zmíněných devět dá a v kombinaci s rakouskou dálnicí se jízda na dlouhou trať dokonce povedla za 7,3.

Drobná výtka k brzdám, možná jsem zbytečně zhýčkaný, ale jsem rozhodně přítelem ostřejších brzd. Radši více, než tlačit na brzdu silou. Formentor by si se svým výkonem a rychlostním potenciálem trochu silnější zasloužil. Jejich záběr byl dobrý, ale dalo to práci.

Jinak ve Španělsku vyrobili parádní auto, se kterým se nebudete nudit během každodenního užívání. Cena testované verze se vyšplhala na 1 263 900 Kč, ale počítejte s tím, že takřka za nic už si u něj nemůžete připlatit. Jak se říká, je v plné palbě.

Problém, který by mohl Formentoru v příštích letech hrozit? V mých očích pouze myšlenkový. Velmi slušně zpracovaný, pohledný, finančně vcelku dostupný, a hlavně celkem ostrý vůz by mohl nahradit v rukou mladých a mnohdy nevybouřených českých řidičů populární octavie verze RS a trochu si pokazit pověst...