Dobře, ti všímavější už určitě podle označení autora úvodní fotky poznali, že výrobcem tohoto vozu byla značka Subaru. Stejně tak je zřejmé, že nejde o žhavou novinku, protože takové množství tlačítek se už v dnešní době nenosí. Na druhou stranu, náš hledaný automobil už mohl mít za příplatek také digitální přístrojový štít. A vůbec šlo o auto, které kromě volantu obsahovalo spoustu dalších nevšedních a zajímavých detailů.

Volant vsazený do high-tech interiéru (jak ho tehdy výrobce prezentoval) byl nastavitelný ve dvou osách a na sloupku řízení byly umístěny i základní ovladače. Ty se hýbaly spolu s volantem, takže je měl řidič vždy stejně daleko. Při výškovém nastavování volantu pak měnil svou polohu dokonce i přístrojový štít.

Základem byla analogová verze, ale na přání automobilka dodávala i elektronickou alternativu, o které dobové testy mluvily jako o řešení „s mimořádně efektním 3D zobrazením“. Dalším netradičním a velmi výrazným prvkem tohoto interiéru byl také joystick mezi předními sedadly. Nejde o nic jiného než o řadicí páku manuální převodovky, verze s automatem měla volič převodovky tvarovaný stejně. Subaru tímto odkazovalo na letectví, kterým se společnost Fuji Heavy Industries zabývala od samotných počátků. Čudlík na řadicí páce připojoval pohon zadní nápravy.

Volant, který v přímém směru vypadá tak, že je otočený o půl otáčky, dostalo do svého moderního interiéru sportovně laděné kupé Subaru XT Turbo z druhé poloviny osmdesátých let. Šlo o sportovně střižený automobil s mimořádně aerodynamicky tvarovanou karoserií a pohonem všech kol. Kromě zmíněných vychytávek mu Subaru dopřálo také demontovatelný panel střechy, vyklápěcí světla nebo aerodynamicky tvarovaná zrcátka. Součinitel odporu vzduchu byl 0,29.

O pohon evropské verze se staral tehdy nový přeplňovaný čtyřválec vybavený vícebodovým vstřikováním paliva o objemu 1,8 litru. Samozřejmě šlo o plochý motor. Subaru nabízelo XT Turbo jako předokolku i v provedení s pohonem všech kol. První jmenovaná verze se vyráběla pouze s manuálem, čtyřkolka mohla mít i automatickou převodovku. Lehkému sporťáku (vážil od 1,1 do 1,2 t) stačily parametry motoru k dosažení maximální rychlosti 200 km/h.

Kvalitní jízdní vlastnosti zajišťoval také sofistikovaný podvozek s elektronicky řízeným vzduchovým odpružením udržujícím světlou výšku bez ohledu na zatížení auta. Světlou výšku také bylo možné nastavit pro terénní a silniční použití. Silniční režim znamenal světlou výšku 170 mm a automaticky se aktivoval po překročení 80 km/h. Hodně originální kupé všemožně odkazující na letectví později dostalo pod kapotu také šestiválcový boxer.

Subaru XT Turbo bylo prvním ryze sportovním automobilem značky. Začátkem devadesátých let ho nahradil další poměrně netradiční model - Subaru SVX.