Debata na téma velikosti automobilů není ničím novým. Různí aktivisté bojovali a aktuálně stále bojují zejména proti SUV, která jsou podle nich nebezpečná a která škodí životnímu prostředí. Mohlo by se zdát, že elektromobily budou řešením, protože jde o automobily s takzvaným místně bezemisním provozem. Navíc jsou téměř vždy vybavené armádou bezpečnostních systémů. Jenže teď ekologičtí aktivisté přišli s novou studií, podle které jsou automobily obecně zkrátka příliš velké bez ohledu na druh pohonu a měly by se zmenšit. S výhledem do budoucnosti se tento problém týká především elektromobilů, po kterých ty stejné organizace dříve tolik volaly.
Zatímco v případě SUV s klasickým motorem jde především o to, že taková auta mají vyšší spotřebu paliva a tudíž větší produkci emisí, u elektromobilů je problém trochu komplikovanější. I velká elektrická SUV totiž mají vyšší spotřebu, což ale znamená, že potřebují také větší akumulátor. A větší akumulátor znamená více spotřebovaných drahých kovů jako je lithium, kobalt nebo mangan. Podle studie organizace Transport & Environment vzroste spotřeba těchto materiálů do roku 2050 stokrát, podle jiných scénářů naroste až dvěstěkrát na 20 Mt kovů potřebných pro výrobu baterií.
Tankovat o 90 % ekologičtější palivo než nafta, a přitom vyrobené ze zbytků jídla a cukrové třtiny? To není hudba budoucnosti, ale realita, která je dostupná i v České republice.
První čerpací stanice začala prodávat naftu smíchanou s použitým rostlinným olejem. Má snížit emise.
Transport & Environment ve své studii uvádí, že pokud společnost zachová své stávající návyky, do roku 2050 bude muset vyrobit baterie o celkové kapacitě 27 TWh, což znamená nutnost vytěžit 10,7 Mt lithia, 0,8 Mt manganu a 5,5 Mt kobaltu. Pouze tato evropská poptávka v současnosti znamená 11 % z celkové množství lithia, o kterém se aktuálně na celém světě ví. Ačkoliv zásob je po světě dostatek, výzvou bude zejména stíhat tempo nárůstu výroby elektromobilů. Potenciálním problémem pro Evropu je také závislost na Číně, která je dnes klíčovým producentem baterií a prvků potřebných k jejich výrobě.
Studie předkládá řešení, která by v konečném důsledku znamenala snížení spotřeby vzácných kovů. Zjednodušeně řečeno se mají vyrábět menší automobily s menšími bateriemi a s těmito menšími automobily by se mělo také méně jezdit. Jinak řečeno, řešením je snížit poptávku po automobilech obecně. Transport & Environment proto navrhuje, aby členské státy podporovaly svými dotacemi zejména kompaktní elektromobily a současně s tím aby uplatňovaly sankce za spotřebu elektrické energie i hmotnost, což by znevýhodnilo velká auta.
Videoreportáž: Emise
Města by také měla podle představ této organizace uplatňovat politiku zaměřenou proti automobilům obecně, tedy zvyšovat poplatky za parkování a více podporovat sdílené vozy i MHD. Potenciál redukce spotřeby vzácných kovů díky těmto krokům byl vyčíslen na 36 až 49 %.
Otázkou samozřejmě je, zda reální zákazníci budou vůbec někdy ochotni přistoupit po masivním vnucování elektromobilů ještě na politiku, kdy jim budou úřady diktovat, jak velké auto si mohou vlastně koupit. Jak připomíná web Euractiv, něco podobného zatím nepřipadá v úvahu, ale v duchu tradiční evropské regulace možná jednou zákazníci budou muset na tuto automobilovou dietu nakonec přistoupit.
