Hyundai i30 třetí generace je na trhu již od roku 2016, ale stále ukazuje, že má co nabídnout. Nedávná decentní modernizace mu prodloužila život a přinesla jemné úpravy.

I když se na první pohled změny mohou zdát nenápadné, í-třicítka opravdu prošla decentním omlazením. Nová je maska chladiče, mírně upravený nárazník a sedm nových barevných odstínů.

Nové detaily vozu dodávají svěží vzhled a obzvláště ve sportovně střiženém paketu N Line na 18“ kolech připomíná tenhle kombík ostrou verzi i30 N. Ta se bohužel v karoserii kombi nevyrábí, což je velká škoda, protože to tomuhle autu neskutečně sekne. Líbí se mi také, že má výfuk poctivou dvojitou koncovku, ne žádné plastové atrapy.

Pod kapotou najdeme jako maximum bohužel jenom přeplňovanou jednotku 1.5 T-GDI s výkonem 140 koní, což je kvůli přísnějším emisním limitům o 18 koní méně než dřív. To se promítá i do akcelerace – na stovku se dostane za vlažných deset sekund.

Dynamika tedy není jeho hlavní předností, ačkoliv na zcela běžnou jízdu bohatě stačí. Důležitější je, že je pohonné ústrojí s 48voltovým mild-hybridní architekturou dobře sladěné, ačkoliv bych osobně víc uvítal, kdybych mohl s autem víc plachtit.

Spotřeba paliva potom nenadchne, ale ani nezklame. Dlouhodobý průměr se držel na 7,1 l/100 km, čehož jsem dosáhl za týden ježdění i já. Dálniční přesuny na hranici zákonného limitu potom znamenají 6,5 litru, městské popojíždění potom klidně i přes osm litrů.

Jednou z největších předností i30 SW s paketem N Line je jeho podvozek. Osmnáctipalcová kola jsou už na komfortu trochu znát, ale z posádky duši nevytřese. Odpružení zvládá jak nerovnosti, tak zatáčky. Jistý podvozek společně s výbornými pneumatikami Michelin Pilot Sport 4 a přesným řízením udělá radost zejména na klikatých cestách.

Tomu pomáhá i skvěle padnoucí volant se sportovním designem a červeným obšíváním, jako najdeme v ostrém modelu N. Pochopitelně bez dvou tlačítek nastavující sportovní jízdní režimy. Perfektní úchop ale zůstal, bohužel posaz je na můj vkus až příliš vysoký. Rád bych zapadl do sedačky, která má jinak fajn boční vedení, o dost níž.

V interiéru jinak potěší modernizovaný infotainment s digitálním přístrojovým panelem o velikosti 4,2“ a příplatkovým 10,25palcovým displejem. Kvalitní materiály a výborná ergonomie se zachováním většiny fyzických tlačítek zajišťují příjemné prostředí.

Otravnější je vypínání povinného upozornění na překročení maximální povolené rychlosti, které musíte hledat v hloubi nabídky. Položku v menu sice můžete přiřadit na programovatelné tlačítko s hvězdičkou, nicméně vyvolání funkce je dosti pomalé. Pro modelový rok 2025 by ale vypínání mělo být jednodušší.

Pokud jde o prostor, i30 kombi má co nabídnout, i když zadní sedadla poskytují méně prostoru než konkurence a také kratší zadní dveře malinko znesnadňují nastupování/vystupování či manipulaci s dětskou autosedačkou.

Naopak zavazadlový prostor o objemu 602 litrů je naprosto dostatečný a ocení ho všichni, kdo potřebují dostatek místa.

Hyundai i30 SW 1.5 T-GDI je rodinným kombíkem za stále velmi slušné peníze, za něž dostanete poctivé auto s příjemným benzinovým motorem, dostatkem prostoru a takovou tou oldschool ergonomií plnou čudlíků.

Ve sportovně laděném paketu N Line potom přidává styl i30 N – které jako kombík bohužel neexistuje – a hodně slušnou ovladatelnost při zachování přijatelného jízdního komfortu.